Úterý Přestala jsem mluvit. Respektive ne úplně. Včera se na mém začínajícím nachlazení podepsala klimatizace v nákupním centru a tři hodiny jsem jenom pískala. Ženská v masně z toho měla druhé vánoce. Doma se mi krk srovnal a já se rozhodla, že netřeba měnit směny, že to v práci zvládnu. Z omylu mě vyvádí kolegyně, […]
O francouzském malíři, kytici a rozbitém světle
Pátek Dneska už frčím svým autem. Na větší Mazdu už si kamiony tolik nedovolí. Do práce tak přijedu relativně živá a zdravá, byť opožděná. Zaspala jsem, hodila na sebe první hadry co jsem našla a vyrazila. A zůstala stát. Kolony kam se podíváš, nejhorší na dálnici. Tak volám do práce, že budu mít zpožděníčko, že […]
O dopravě, televizi a ruské nenechavosti
Pondělí Máme otevřeno i v pondělí. Už nemůžu rozlišovat týden na „pracuju“ a „volné pondělí“. Od teď rozlišuju svoje dny na „pracuju“ a „pracuju“. A miluju to! Protože ale Češi mají zafixováno, že pondělky jsou zavírací, tak je překvapivě málo návštěvníků. Celý den tak můžu vyšívat svůj svatební závoj a koukat s holkama na filmy. […]
O lechtání, smrtelné chorobě a krásné neděli
Pátek Dneska bude fajn den, přesvědčila jsem se vnitřně. Na právo útrpné už umím pořádně, text si sedl, už nekoktám a pokusím se zapracovat na svém nadšení při popisu jednotlivých fází mučení. Vychází na mě postupně všechny prohlídky, krom dětské trasy. Tu si solidárně pořád dokolečka bere jedna kolegyně, hlavně když vidí naše utýrané obličeje […]
O mučení průvodců i návštěvníků
NeděleJako bych něco tušila. Je zataženo a po příjezdu do práce na mě čeká právo útrpné. Respektive návštěva podzemí, kde se stejnojmenná instalace chystá. Je třeba doladit nějaké detaily s technikou, čehož všichni využíváme a jdeme se podívat, jak se celá ta sranda ovládá. No nevím. Jakože expozice se mi moc nelíbí, možnost mluvit necelou […]