2018 poprvé

Úterý

Včera mě vzbudil telefonát od mého nového šéfa ze Slavkova, jestli prý nemůžu přijet v úterý a středu pomoc. Což samozřejmě můžu, takže pomůžu.
A sezonu tak zahájím poprvé v životě ještě před Velikonoci.

První velké neštěstí je doprava. Na dvacetiminutovou cestu mám vyhrazenou tři čtvrtě hodinu a stejně to nestačí. Náladu mi ale spraví Městská policie Slavkov (ano, skutečně! policajti mi zlepšili den), když mě upozorní, že parkuju kde nemám, a že mám jet za nimi, že mi ukážou. Ukázali mi, navedli mě, zaparkovali jsme a já společně s údery zvonu vbíhám v deset do zámku.
Dneska mám hlídat výstavy, naučit se s klíčema a zaběhat si provoz.
Ještě než udeří jedenáctá si stíhám domluvit další směny, pokladní totiž potřebuje volno a já umím s Collosseem. Takže i Velikonoce strávím pracovně. (Budou miliony, budou.) Zároveň je to nenápadná taktika jak se učinit nepostradatelnou.
Během dne si jdu třikrát pohlídat výstavu a náramně si to užívám. Jsou tam totiž boží lidi. Nejlepší je prokazatelně česká rodinka se třemi dětmi, společně se bavíme, s nejmladší holčičkou vybíráme nejhezčí vláček. Ale v herně, když dětičky nechtějí abych asi slyšela co nemám, tak přepínají do němčiny a tak potutelně na mě koukají. Jako by věděli, že ich deutsche nicht!
Odpoledne je cesta snad ještě horší. Po dálnici ještě dobré, ale než profrčím pětiminutovou cestu ze Staré osady k nám domů, uběhne 40 minut a já hryžu volant.
Středa

Dneska jsem vyjela včas a dokonce zaparkovala. Dopoledne je klid a nic se neděje, kromě jedné výstavy s dvěma malými chlapečky, u kterých se bojím, že rozmlátí vitriny. Radši je odmanévruju do herničky. Tam se s maminkama posadí s lodičce a tuní policejní loď. Nakonec tam schovají poklad a jdou.
Odpoledne si projdu prohlídkovou trasu s Lídou a tím považuju svoje náslechy za splněné. Ikdyž to asi nemůžu považovat za plnohodnotnou prezentaci reality provádění na zámku, protože jsme tam i s průvodkyní čtyři a jeden z našich dvou návštěvníků nemluví česky. 
Cestou domů jsem si předsevzala, že pojedu druhou cestou a budu zcela a úplně naprosto klidná. Leda houby. Stojím v koloně zase hodinu, volant už okousaný úplně došišata. Dornych blbý, zavřený. 

6 komentářů u „2018 poprvé

  1. Jeeee, už abychom vyrazili do Slavkova. My když jedeme do Olomouce, tak vždy diskutujeme o cenách nemovitosti a zirame , jak je Slavkov daleko od Brna a přesto pořád celkem drahý.. .

  2. Jeeee, už abychom vyrazili do Slavkova. My když jedeme do Olomouce, tak vždy diskutujeme o cenách nemovitosti a zirame , jak je Slavkov daleko od Brna a přesto pořád celkem drahý.. .

  3. No daleko, jak se to vezme. Pořád je to blíž než třeba Tišnov, má to lepší spojení MHD než třeba Bitýška. A je to tam hrozně pěkný… 😀 A zámek, nezapomeňme na zámek… 🙂

  4. No daleko, jak se to vezme. Pořád je to blíž než třeba Tišnov, má to lepší spojení MHD než třeba Bitýška. A je to tam hrozně pěkný… 😀 A zámek, nezapomeňme na zámek… 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek