O němčině, podlahách a vizitkách

Úterý
Dneska jsme pořád ještě samy a opuštěné. Vedení má dovolenou, tak máme celý zámek pro sebe. Já mám teda zodpovědnost větší prý, což ve své podstatě vůbec neznamená, že si můžu sedět a houpat se na židli a komandovat všechny kolem (běžně zažitá představa zámecké paní), ale makám jako vždycky a v případě, že to vyhoří, je to moje chyba.
Za celý den přijde osm…. OSM… návštěvníků. A všichni do muzea. Takže problém veškerý žádný, můžu se věnovat svojí práci. Na pokladnu jsme dostaly zábavný úkol. Zdigitalizovat soupis knihovny. Takže se snažíme rozluštit zápisy psané rukou, v němčině/maďarštině/angličtině/francouzštině a jestli se nepletu je tam i poblbaná chorvatština. Německé zápisy nedávám. Za tři hodiny jsem rozluštila asi tři. A to podvádím a pomáhám si katalogem Národní knihovny.
Je to tristní. Tolik jazyků umím, jen německy ani žbleptnout a jedu pracovat na hranice s Německem.
Ale situace se zlepšuje… Z původního: „Ich sprechen sie nicht, ja? Do you speak english? Two persons to the museum, it will be one hundred crowns, please.“ jsem se dostala na: „Ich sprechen sie nicht, ja? Zweimal museum? Ja ja natürlich. Hundert geld bitte. Tchüss.“ Progres veliký. Akorát s tou knihovnou si neporadím.
Z toho permanentního sezení na pokladně jsem si odvařila záda. Bolí mě jako prase. Večer si na to zkouším napustit vanu a dokonce se mi vzadu v hlavě objevuje kacířská myšlenka na cvičení, co mám předepsané z rehabilitací.
Středa
Na pokladně sedí kurátorka. Myslím, že se zbláznila. Jak včera nic, tak dneska chodím na prohlídky co hodinu.
Návštěvníci jsou takový ten šedý průměr, co nevyčnívá, ikdyž mě fascinuje posedlost lidí původností a podlahami.
„A tahle podlaha je původní?“ To je dotaz, který mě nepřestává bavit. Lidi, prosím vás, když už se teda musíte ptát, ujasněte si na co se chcete zeptat. Původní je i lampa z IKEA, původní jste i vy! Dotaz Je tohle původní nedává smysl!!! A proč všechny tak strašně zajímají podlahy? Co je na podlahách tak fascinujícího? Krom faktu, že jsou to ty nejhůř nahraditelné části hradů, takže ano na hradech je z 90 % původní i ta podlaha. Proč podlahy? Proč ne okna? Proč ne nástěné malby? Co všechny tak vzrušuje na podlahách???
A tak běhám jednu prohlídku za druhou. Celkem dorazilo 49 návštěvníků. Což na první pohled není moc, ale na září, všední den a Vimperk to je dost. Jenže pro samé prohlídky jsem zvládla naskenovat leda tak prdlajs.
Čtvrtek
Dneska jdu na pokladnu a těším se, protože ve čtyři má přijet veliká skupinka na rezervaci. Návštěvníci vesměs normální a neprudící. Z davu vystupují jenom čtyři důchodci, kteří turistické vizitky pojali jako nový životní cíl a sbírají je koncepčně. U pokladny stojí asi půl hodiny a přemítají jestli si teda mají koupit jenom zámek, nebo i město, co mají, co nemají, co jim chybí k získání virtuálního titulu znalec regionu… Takové duševní vypětí jsme neprožívali ani při koupi nového auta, ale vizitky, jsou vizitky.
A rezervace nikde. Schválně na ně čekám, ještě půl hodiny po zavíračce, kdyby se někde zdrželi, ať pak na internety (a Jiřince Bohdalový) nepíšou, že na Vimperku jsou škaredí a zavřeli jim před nosem. Ale můj čas je taky drahej (byť to podle platovýho výměru nevypadá), takže o půlů páté balím a jdu si počítat pokladnu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek