Analfabeta Negramotná a další hrdinové z knih

Výstavu připravilo Dětské muzeum, především Mgr. Sylva Brychtová, odborný konzultant byla doc. PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D.. Velké plus jde za architektem výstavy což byla MgA. Tomáš Ronovský a výtvarnou složku zpracovaly Karla Hanušová a Blanka Taušová. 

Výstava cílí především na dětského diváka, hlavním motivem pro její vytvoření bylo zaujmout děti směrem ke knihám a prohloubit jejich vztah k literární tvorbě. Druhým leitmotivem byla podpora původní tvorby pro děti a mládež. Téma super, název si autoři výstavy vypůjčili z titulu knih slovenského autora Jána Uličianského, který vytvořil právě hrdinku, které nečte, knihy neprožívá ale noc prožitá v knihovně ji přiměje změnit názor. Téma je nadčasové, přesto aktuální (každá generace tvrdí, že mladí nečtou…), zpracované vkusně.  Předpokládám, že cílovou skupinou jsou děti prvního stupně základního vzdělávání, výstava, respektive úkoly v ní zakomponované a doprovodné aktivity vyžadují čtení, psaní, přesto si myslím, že i mladší děti s vhodným vedením mohou výstavu ocenit.

Výtvarná stránka celé výstavy je jednotná, kompaktní, vhodná pro dětského diváka bez zbytečného infantilismu. Motivem, který se často objevuje, je překvapivě kniha.

Informace o expozici jsou na webu muzea, MZM už objevilo i sociální sítě, takže se dá zjistit info i na facebooku. Co se týče klasické propagace nevšimla jsem si žádných plakátů. Muzeum nabízí i doprovodné programy – informace o nich jsou opět na webových stránkách muzea. Propagace by mohla být větší, cílená na školní publikum (nevím jestli se rozeslalo třeba pozvání do škol).

Výstava je koncipovaná jako prezentace jednotlivých literárních žánrů a nejznámějších knih pro děti a mládež. Jednotlivá zastavení prezentují například žánr fantasy a sci-fi, poezii, pohádky, dobrodružnou literaturu, …, ale taky třeba české autory knih pro děti, přehledný katalog knih, které pro děti vycházejí u nás a tak dále.

Předměty jsem si pro sebe rozdělila na „sahací“ a „nesahací“. Nesahací předměty byly knihy zapůjčené většinou z Brněnských knihoven, nejrůznější vydání nejznámějších titulů, tyto byly umístěny v zadní části místnosti, tuto část výstavy považuji za část spíš pro rodiče, děti kolem vitrin většinou proběhly a zajímaly se o jiné části výstavy. Přesto bylo hezké vidět první vydání svých oblíbených publikací. V první vitrině jsou vystavené všechny knihy, většinou právě v prvních vydáních, v dalších vitrinách jsou umístěné další exempláře týž titulů a u každé vitriny je k dispozici laminovaný dokument se zajímavostmi o jednotlivých knihách.

Zbytek vystavených předmětů je „sahací“, jedná se o nejrůznější hry a úkoly spojené s informacemi na panelech, jsou zde umístěné i animatronické modely, reagující na pohyb dětí inspirované knihami (a třeba takové sci-fi si o podobné zpracování přímo říká). Kromě her jsou na policích umístěny další knihy, tentokrát k zapůjčení, takže se děti i rodiče mohou usalašit na některém z odpočinkových míst, čtecích koutků a číst si. Knihy byly věnovány některými nakladatelstvími.

Předměty jsou v dobrém stavu, krásně zpracované, herní prvky jsou vyrobeny tak, aby nedocházelo k viditelnému rychlému opotřebení, zabezpečené jsou skutečně pouze vitriny s knihami a dražšími exponáty. Zbytek výstavy je silně haptický a vizuálně silný a jednotný.

Scénář funguje, děti jsou plynule prováděny expozicí, která dává smysl ať se děti vydají jakýmkoliv směrem. Tak nějak přirozeně jsou vedeny nejprve k zastavení o fantasy a sci-fi žánru, kde se naladí s hrdiny, které dobře znají (Harry Potter, Koralina,…) a tak plynule přecházejí k dalším zastavením, která jsou třeba i náročnější a u dětí méně populární jako je poezie. Nutno dodat, že jedna z her – odemykání truhly Robinsona Crusoe, vyžaduje, aby děti prošly prakticky celou výstavní místnost, takže i toto propojení je funkční a žádoucí.

Panely mají podobu většinou knih, jak bylo řečeno výše. Jsou dobře čitelné, dostatečně velké. Textu je přiměřené množství. Pouze u úvodní instalace představující české autory dětských knih byly některé z panelů natištěny vysoko a děti tak mohou pociťovat nepohodlí při dlouhém zaklánění. Je ovšem pravda, že tato část výstavy zajímá spíše rodiče.
Jako dobrý nápad vyzdvihuji i instalaci „katalogů“ dětských knih, které mají podobu velkých válců ukončujících vitriny. Takže se s nimi dá točit, což zaujme i děti. Knihy jsou na nich představeny obrázkem obálky a stručnou nakladatelskou vizitkou.
Osvětlení expozice je dobré, vzhledem k tomu, že se v expozici má dát číst, je světlá, vyvolává dobrý dojem. Pouze panely natištěné na lesklejším povrchu (připomínalo mi to potažený sololit) občas odrážejí světlo a je nutné hledat úhel ve kterém se bude text dát přečíst.

Interaktivní prvky v expozici jsou super, hezky provázané s předměty a sdělovanými informacemi, jedna z her (Truhla Robinsona Crusoe) je dokonce koncipovaná tak, že děti provede celou výstavou i do míst, kam by se třeba dobrovolně nevydaly. Je zde velké množství aktivit, které odkazují na informace v textech, vystavené předměty. Jsou tu i zvukové aktivity, děti mohou po zdech kreslit i psát básničky.

Vlastně jediná věc, kterou jsem nepochopila je projekce promítaná na plachtu při vstupu do expozice, která bla nezřetelná a tak trochu mimo.

Za mě ale celá výstava super, je to hezký počin, pro děti určitě vhodný, pro příjemně strávené odpoledne s rodiči taky.

Více informací o výstavě je na webu muzea!
Vstupné 80,-/40,- je lidové.