Archeopark v Pavlově

V listopadu jsem exkurzovala jako o život a jednu víkendovou akci si odbyla i s Masarykovými historiky, spolkem mé drahé alma mater. S historiky se jednak báječně exkuzruje po sklípkách, ale to by bylo na jiný článek, ale hlavně se s nimi skvěle exkurzuje po nalezištích. A první zastávka vedla tam – do Archeoparku v Pavlově.
Vydali jsme se tam s jasným cílem, jedna z kolegyň zde pracuje a zařídí nám prohlídku. A že to stálo za to. Archeopark v Pavlově je moderní, promakaný a fakt super. Cesta je k němu trochu komplikovaná, vyplatí se přijet autobusem a dojít si pěšky, cestu najdete snadno (nebo máte v chytrém telefonu GPS a ta vás najde i na Marsu).

Samotná budova je moderní, vypadá spíš jak Oblast 52, než jako archeologické naleziště. Není proto divné, že Archeopark od svého otevření sbírá české i mezinárodní ceny architektury a také muzejní ocenění. Jinak je třeba vyzdvihnout, že Archeopark hodně pracuje s předměty in situ, což znamená s předměty umístěnými v přirozeném prostředí (pro archeologické vykopávky to znamená, že byly nálezy odkryté, ale nechané v zemi). To je velké plus z hlediska výzkumu, ale i předmětů samotných, protože nedochází k takovému poškození a dezinterpretaci. 
Za realizací expozice stojí Regionální muzeum v Pavlově ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd a architektonickým ateliérem Radko květ. Expozici zhotovila firma Pixl-e. A že se jim to povedlo si za chvilku předvedeme. 
Prohlídka začíná promítáním krátkého filmu o historii naleziště, od prvního popisu nálezu mamutí kosti v roce 1669, po práci Karla Absolona a brněnského Anthoroposu. Jen bych chtěla vědět, jestli ten mamut co je v Anthroposu vystavený, je ten stejný mamut, co ho našli na zdejším nalezišti. 
Video je otitulkované, pěkně, moderně zpracované a připravuje návštěvníka na to co skutečně uvidí. 
V expozici samotné jsou představeny předměty nalezené na místě, většinou patřící k tzv. gravetianské kultuře. Největším tahákem je samozřejmě skládka mamutích kostí in situ, ale o té se ještě bavit budeme. 
Expozice ukazuje život zdejších pravěkých lidí, jejich kulturu, společenství, ale také proměny okolí. Hodně se představuje průběh archeologických prací ve dvacátém století. Já jsem třeba konečně zjistila co je to kulturní vrstva. (To je ta vrstva archeologického výkopu, kde jsou nalezeny zbytky určité kultury – nečekané co? Takže třeba kulturní vrstva lovců mamutů.)
Předměty jsou z místních nalezišť, často se jedná o kopie, ale běžný návštěvník to jednak nepozná a jednak je na to upozorněn. Bohužel mi přišlo, že některé z vitrin jsou, například pro dítě, dost vysoko. 
Archeopark ale taky kromě předmětů hodně pracuje s projekcemi, dotykovými obrazovkami a vůbec inteligentní technikou. Jako velice zdařilé mi přijde napojení na intraweb, kdy si se smartphonem hravě poradíte. Informací proto na popiskách není moc, skutečně jenom název předmětu, naleziště a na panelech stručný souhrn základních informací. Pro zvídavější a náročnější návštěvníky, je totiž ten intraweb. Pomocí QR kódu se napojíte přímo na detailní informace o tom kterém předmětu.
K dispozici jsou nejenom vyčerpávající informace, ale taky srovnání obrázků, fotografií, studií a v některých případech i videí a animací. 
Jediný problém je, že tohle všechno spravuje jeden tablet a ten když se rozhodne nespolupracovat, tak je to v pytli. 
Mě osobně se hodně líbila dotyková obrazovka na které se kromě jiného dalo sledovat jak se okolní krajina vyvíjela, měnila a osidlovala. Je docela zajímavé vidět, že ten stejný prostor mohl vypadat ale úúúúplně jinak. 
Ale nejhlavnějším tahákem celého Archeoparku je samozřejmě ona zmiňovaná skládka mamutích kostí. Ta je schovaná v zadní čísti archeoparku a je do ní omezený přístup (maximální počet osob), tak aby co nejvíce zůstala zachovaná teplota a vlhkost v místnosti. Po drátěných schodech vystoupáte na most a jenom sledujete. Prezentace skládky mamutích kostí je totiž báječně vyřešená. Vždy se rozsvítí anglický nápis s tím, co uvidíte (např. žebra, stehenní kosti, lebky,…) a následně se na pár vteřin projektor zamíří skutečně jenom na vybranou část. Celá tahle projekce běží ve smyčce a já jsem tedy u ní vydržela stát asi půl hodiny. 
Následně jsem zamířila k místnosti prezentující Věstonický trojhrob. Ten je pouhou kopií, ale rozhodně mu to na kvalitě neubírá. Kolegyně mi prozradila, že na výrobu kopie se použila sádra, ale třeba taky kuřecí kosti, dokážete je na místě najít? 
Když jsme v Archeoparku byli my, tak měli speciálně vystavenou i originální Pavlovskou Venuši, společně s kopiemi několika nejslavnějších českých Venuší (ano, i Věstonické, ale věřte, že jich máme mnohem víc!!). A to byla krása. 
Nad pokladnou na balkoně je knihovnička s odbornými publikacemi  k přečtení, což je super. Jsou tam i nějaké materiály na hraní pro děti, což je super na druhou.
Archeopark se kromě moderního přístupu k výstavnictví snaží o bohatou nabídku alternativních doprovodných programů a to se jim celkem daří. Koukněte se na jejich web.
Vstupné je lidové 90,-/45,- a můžete si dokonce pro skupinky za 400,- koupit prohlídku s průvodcem. 
Více informací o Acheoparku najdete ZDE!
Na místo obligátní fotografie mé osoby se podívejte na jejich fotogalerii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek