Karlštejn

Co napsat úvodem, vlastně i prostředkem a závěrem, k hradu hradů. Nechci-li opakovat text všemožných průvodců a reklamních promo článků.
Karlštejn je moje velká láska, přestože jsem tam poprvé byla ve dvaceti letech a od té doby jsem se tam dostala taky jenom párkrát. Jednak naprosto žeru Noc na Karlštejně (a to jak původní Vrchlického text, tak Podskalského filmovou verzi) a jednak miluju noci na Karlštejně, jako takové.
S Karlštejnem jsem poprvé přišla do styku kde jinde než na Buchlově. Dnešní pan zástupce karlštejnského kastelána, totiž kdysi začínal jako průvodce na Buchlově. Každý rok se vrací „ke kořenům“ na buchlovské noční prohlídky. Nutno dodat, že Lukáš je člověk na svém místě, jednoho krásného dne bych snad mohla dělat to co on a snad aspoň z poloviny tak dobře.
Každopádně jsme se vydali na návštěvu.
K historii hradu není možné napsat něco abych se neopakovala. Každý ví, že byl hrad založen Karlem IV. jako úložiště pro královské poklady a sbírku relikvií. Dokončen byl oficiálně v roce 1365, kdy byla vysvěcena i Kaple Sv. Kříže. Osobně Karel IV. dohlížel na některé stavební a především dekorační práce, hlavně v případě sakrálních prostor. Vrchlického básnická licence, vycházející z desinterpretace historických faktů, o tom, že na Karlštejn nesměly ženy, je canc, protože ženy nesměly pouze do Kaple Sv. Kříže, potažmo celé Velké věže, ale tam kromě Karla směl málokdo. Ženy měly vyhrazený celý fraucimor v Císařském paláci. Korunovační klenoty byly na Karlštejn převezeny až za husitských válek, kdy zde byly ukryty na příštích dvě stě let.

Hrad je původně mnohem menší postavený ve vrcholné gotice. Prošel přestavbou pozdněgotickou, renesanční a následně puristickou přestavbou na konci 19. století, kterou vedl architekt Mocker.
Hrad je přehledně členěný na správně-provozní budovy, které leží nejníž, jako je Studniční věž, Pukrabský palác a Předhradí. Následuje Císařský palác, kde byly soukromé a reprezentační prostory, včetně zmiňovaného fraucimoru. Mariánská věž s Kaplí sv. Kateřiny a obrazárnou, je s Velkou věží spojena dřevěným mostem. Velká věž ukrývá právě Kapli Sv. Kříže, krom dalšího.

Pro odborníky, nebo nadšence doporučuju navštívit oficiální webovky hradu, kde je v sekci Historie uvedena stať o stavebním vývoji hradu od Ing. Arch. Zdeňka Chudárka předního architekta NPÚ.
Já zatím na Karlštejn vždycky dorazila v zimě, nebo ve velmi velmi brzkém jaře, kdy ještě jsou zavřené některé z prohlídkových okruhů. Karlštejn totiž narozdíl od většiny jiných objektů nezavírá na zimu, ale z logických důvodů omezuje provoz. Například okruh s Kaplí sv. Kříže je přes zimu zavřený, protože tamější výzdoba je citlivá na změny vlhkosti a teploty.
Kapli jsem ale vždycky navštívila. Nevím jaký pocit, to je když ji člověk vidí v rámci prohlídky, zatímco je ve skupině dalších lidí, průvodce jede svůj text a čas na prohlídku je omezený, ale já jsem se tam cítila neuvěřitelně maličká.
Obklopená vším tím zlatem, drahokamy a největší sbírkou deskových obrazů na světě (129 děl od mistra Theodorika), které přežily tolik století beze škod. Nádhera.

Co se prohlídek týče, tak v hlavní sezoně odchází převaha cizojazyčných prohlídek, ale v pravidelných intervalech i česky mluvící průvodce. Jenom člověk bude muset trochu počkat. Když jsme tam byli poprvé, tak jsme dostali lístky na rusky vedenou prohlídku. Bylo to tak fifty fifty – Rusové a Češi. Slečna byla naprosto úžasná nejprve to pověděla rusky, pak pro nás česky, my jsme se vzájemně doplňovali s Rusi a bylo to super.

Na Karlštejně jsou tři oficiální okruhy.
První okruh je otevřený celoročně. Prochází soukromými a reprezentačními prostory Císařského paláce a některými místnostmi v Mariánské věži. Super pro rodiny s dětmi, protože se parádně dá plkat o císaři, královnách, rytířích a vystavené jsou i repliky Svatováclavské koruny a ostatních korunovačních předmětů.
Druhý okruh putuje po sakrálních prostorách Karlštejna. Kateřinská kaple v Mariánské věži, obrazárny, lapidárium, pracovna architekta Mockera (vzpomínáte? 19. století? purismus?) až k nezapomenutelné Kapli sv. Kříže ve Velké věži. Druhý okruh se otevírá až v květnu a zavírá v říjnu. Nedoporučuje se pro děti do sedmi let, jednak je tam moc schodů, moc nezáživného povídání, moc zima a je to moc dlouhé.
Třetí okruh je pro zaryté turisty. Od května do září otevřený výhled z Velké věže je jistě nezapomenutelný, ale v prohlídce není zahrnuta Kaple sv. Kříže, jde opravdu jenom o to vydupat schody a mrknout po okolí. Nic pro mě.
V rámci areálu je možné zdarma nahlídnout i do Studniční věže, kam já osobně jt nemůžu protože při pohledu dolů do studně se mi zvedá žaludek.
Průvodci jsou na Karlštejně nedostižní. Nejspíš to bude dáno přísnějším výběrovým řízením, kterého se účastní samotná správa hradu, ale taky větším tlakem. Přece jenom je to výkladní skříň celé NPÚ. Po průvodcích se vyžadují minimálně dva světové jazyky, kultivovaný ústní projev, slušné vychování a taky oblečení (já pořád ještě nejradši provádím v rozervaných džínách a triku s nápisem Fuck the System!). Dokonce jsem slyšela, že když NPÚ vydalo metodiku průvodcovské činnosti, tak ji supervizoroval právě Lukáš z Karlštejna. (Tohle jsem slyšela, jestli desinterpretuju, tak se omlouvám.)

Krom nároků na osobnost a vystupování jsem viděla i to kvantum informací, které se musí nabouchat aby nedělali ostudu.
Za mě naprostá spokojenost.
Kdykoliv se vypravíte na Karlštejn vyhraďte si na to celý den. V hlavní sezoně, je třeba počítat i s delšími frontami, bo nápory cizinců. Ale hlavně je kolem nádherná příroda. Z Prahy jeďte vlakem (za 70 kaček jedna cesta) a udělejte si procházku po okolí. Projděte se i po vesnici, která sice trpí neduhem pouličních stánků s kdejakým svinstem pro turity, ale pořád se tam dají najít krásné zákoutí. Co se restaurací týče, tak když se člověk podívá předem, tak neskončí v hospodě, kde dostane pizzu za čtyři stovky. I v takhle turisticky vytížené oblasti jsou hospody kde se člověk nají dobře a za pár kaček.
Za mě jde sto bodů do palačinkárny Monsieur Gusteau Creperie hned na kraji vesnice. Jednak zbožňuju palačinky a během přípravy s vámi přímo majitel rozšafně pohovoří o prkotinách, ale hlavně… Když jsme tam byli poprvé, dostali jsme palačinky a když jsme chtěli platit nonšalatně nás zarazil, s tím, že budeme platit až když dojíme, a to pouze v případě, že nám bude chutnat a zaplatíme pouze tolik na kolik bychom ty palačinky ocenili. Nemusím dodávat, že jsme nejenom zaplatili, ale podstatně víc než byla doporučená cena na jídelním lístku.

Pokud palačinka není dost (a jedna není nikdy dost) hlasuju ještě za restauraci Pod Dračí skálou. Je přímo pod hradem, dá se u ní pohodlně zaparkovat, jídlo se super za přiměřenou cenu.
Klasicky více informací najdete ZDE!

U hodinové věže, za námi ve Velká věž a Mariánská věž.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Karlštejn

Co napsat úvodem, vlastně i prostředkem a závěrem, k hradu hradů. Nechci-li opakovat text všemožných průvodců a reklamních promo článků.
Karlštejn je moje velká láska, přestože jsem tam poprvé byla ve dvaceti letech a od té doby jsem se tam dostala taky jenom párkrát. Jednak naprosto žeru Noc na Karlštejně (a to jak původní Vrchlického text, tak Podskalského filmovou verzi) a jednak miluju noci na Karlštejně, jako takové.
S Karlštejnem jsem poprvé přišla do styku kde jinde než na Buchlově. Dnešní pan zástupce karlštejnského kastelána, totiž kdysi začínal jako průvodce na Buchlově. Každý rok se vrací „ke kořenům“ na buchlovské noční prohlídky. Nutno dodat, že Lukáš je člověk na svém místě, jednoho krásného dne bych snad mohla dělat to co on a snad aspoň z poloviny tak dobře.
Každopádně jsme se vydali na návštěvu.
K historii hradu není možné napsat něco abych se neopakovala. Každý ví, že byl hrad založen Karlem IV. jako úložiště pro královské poklady a sbírku relikvií. Dokončen byl oficiálně v roce 1365, kdy byla vysvěcena i Kaple Sv. Kříže. Osobně Karel IV. dohlížel na některé stavební a především dekorační práce, hlavně v případě sakrálních prostor. Vrchlického básnická licence, vycházející z desinterpretace historických faktů, o tom, že na Karlštejn nesměly ženy, je canc, protože ženy nesměly pouze do Kaple Sv. Kříže, potažmo celé Velké věže, ale tam kromě Karla směl málokdo. Ženy měly vyhrazený celý fraucimor v Císařském paláci. Korunovační klenoty byly na Karlštejn převezeny až za husitských válek, kdy zde byly ukryty na příštích dvě stě let.

Hrad je původně mnohem menší postavený ve vrcholné gotice. Prošel přestavbou pozdněgotickou, renesanční a následně puristickou přestavbou na konci 19. století, kterou vedl architekt Mocker.
Hrad je přehledně členěný na správně-provozní budovy, které leží nejníž, jako je Studniční věž, Pukrabský palác a Předhradí. Následuje Císařský palác, kde byly soukromé a reprezentační prostory, včetně zmiňovaného fraucimoru. Mariánská věž s Kaplí sv. Kateřiny a obrazárnou, je s Velkou věží spojena dřevěným mostem. Velká věž ukrývá právě Kapli Sv. Kříže, krom dalšího.

Pro odborníky, nebo nadšence doporučuju navštívit oficiální webovky hradu, kde je v sekci Historie uvedena stať o stavebním vývoji hradu od Ing. Arch. Zdeňka Chudárka předního architekta NPÚ.
Já zatím na Karlštejn vždycky dorazila v zimě, nebo ve velmi velmi brzkém jaře, kdy ještě jsou zavřené některé z prohlídkových okruhů. Karlštejn totiž narozdíl od většiny jiných objektů nezavírá na zimu, ale z logických důvodů omezuje provoz. Například okruh s Kaplí sv. Kříže je přes zimu zavřený, protože tamější výzdoba je citlivá na změny vlhkosti a teploty.
Kapli jsem ale vždycky navštívila. Nevím jaký pocit, to je když ji člověk vidí v rámci prohlídky, zatímco je ve skupině dalších lidí, průvodce jede svůj text a čas na prohlídku je omezený, ale já jsem se tam cítila neuvěřitelně maličká.
Obklopená vším tím zlatem, drahokamy a největší sbírkou deskových obrazů na světě (129 děl od mistra Theodorika), které přežily tolik století beze škod. Nádhera.

Co se prohlídek týče, tak v hlavní sezoně odchází převaha cizojazyčných prohlídek, ale v pravidelných intervalech i česky mluvící průvodce. Jenom člověk bude muset trochu počkat. Když jsme tam byli poprvé, tak jsme dostali lístky na rusky vedenou prohlídku. Bylo to tak fifty fifty – Rusové a Češi. Slečna byla naprosto úžasná nejprve to pověděla rusky, pak pro nás česky, my jsme se vzájemně doplňovali s Rusi a bylo to super.

Na Karlštejně jsou tři oficiální okruhy.
První okruh je otevřený celoročně. Prochází soukromými a reprezentačními prostory Císařského paláce a některými místnostmi v Mariánské věži. Super pro rodiny s dětmi, protože se parádně dá plkat o císaři, královnách, rytířích a vystavené jsou i repliky Svatováclavské koruny a ostatních korunovačních předmětů.
Druhý okruh putuje po sakrálních prostorách Karlštejna. Kateřinská kaple v Mariánské věži, obrazárny, lapidárium, pracovna architekta Mockera (vzpomínáte? 19. století? purismus?) až k nezapomenutelné Kapli sv. Kříže ve Velké věži. Druhý okruh se otevírá až v květnu a zavírá v říjnu. Nedoporučuje se pro děti do sedmi let, jednak je tam moc schodů, moc nezáživného povídání, moc zima a je to moc dlouhé.
Třetí okruh je pro zaryté turisty. Od května do září otevřený výhled z Velké věže je jistě nezapomenutelný, ale v prohlídce není zahrnuta Kaple sv. Kříže, jde opravdu jenom o to vydupat schody a mrknout po okolí. Nic pro mě.
V rámci areálu je možné zdarma nahlídnout i do Studniční věže, kam já osobně jt nemůžu protože při pohledu dolů do studně se mi zvedá žaludek.
Průvodci jsou na Karlštejně nedostižní. Nejspíš to bude dáno přísnějším výběrovým řízením, kterého se účastní samotná správa hradu, ale taky větším tlakem. Přece jenom je to výkladní skříň celé NPÚ. Po průvodcích se vyžadují minimálně dva světové jazyky, kultivovaný ústní projev, slušné vychování a taky oblečení (já pořád ještě nejradši provádím v rozervaných džínách a triku s nápisem Fuck the System!). Dokonce jsem slyšela, že když NPÚ vydalo metodiku průvodcovské činnosti, tak ji supervizoroval právě Lukáš z Karlštejna. (Tohle jsem slyšela, jestli desinterpretuju, tak se omlouvám.)

Krom nároků na osobnost a vystupování jsem viděla i to kvantum informací, které se musí nabouchat aby nedělali ostudu.
Za mě naprostá spokojenost.
Kdykoliv se vypravíte na Karlštejn vyhraďte si na to celý den. V hlavní sezoně, je třeba počítat i s delšími frontami, bo nápory cizinců. Ale hlavně je kolem nádherná příroda. Z Prahy jeďte vlakem (za 70 kaček jedna cesta) a udělejte si procházku po okolí. Projděte se i po vesnici, která sice trpí neduhem pouličních stánků s kdejakým svinstem pro turity, ale pořád se tam dají najít krásné zákoutí. Co se restaurací týče, tak když se člověk podívá předem, tak neskončí v hospodě, kde dostane pizzu za čtyři stovky. I v takhle turisticky vytížené oblasti jsou hospody kde se člověk nají dobře a za pár kaček.
Za mě jde sto bodů do palačinkárny Monsieur Gusteau Creperie hned na kraji vesnice. Jednak zbožňuju palačinky a během přípravy s vámi přímo majitel rozšafně pohovoří o prkotinách, ale hlavně… Když jsme tam byli poprvé, dostali jsme palačinky a když jsme chtěli platit nonšalatně nás zarazil, s tím, že budeme platit až když dojíme, a to pouze v případě, že nám bude chutnat a zaplatíme pouze tolik na kolik bychom ty palačinky ocenili. Nemusím dodávat, že jsme nejenom zaplatili, ale podstatně víc než byla doporučená cena na jídelním lístku.

Pokud palačinka není dost (a jedna není nikdy dost) hlasuju ještě za restauraci Pod Dračí skálou. Je přímo pod hradem, dá se u ní pohodlně zaparkovat, jídlo se super za přiměřenou cenu.
Klasicky více informací najdete ZDE!

U hodinové věže, za námi ve Velká věž a Mariánská věž.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek