Konečně! Po čtvrt roce kdy pracuju na projektu na Lipnici jsem si našla čas na plnohodnotnou prohlídku.
V neděli po sobotním programu jsem si naplánovala vstát v devět ráno a fičet na první prohlídku. Člověk míní, kamarádi mění. Vstávali jsme před desátou a první prohlídku jsme rozespale pozorovali z okna.
Naštěstí měl pro nás kastelán pochopení a domluvili jsme si speciální VIP prohlídku jenom pro nás.
Určitý přehled jsme měli, protože jsme na Lipnici strávili vlastně celý víkend (a já ještě něco navíc). Obávám se ale, že kluci šli na prohlídku hlavně kvůli tomu, že jsem je donutila. Sami by mnohem radši vyspávali kocovinky, nebo hledali restauraci na oběd.
Hradní historie sahá na počátek 14. století, kdy byl hrad založen rodem Lichtenburgů na hranici Království českého a Markrabství moravského. Ještě než byl hrad dostavěn, dvakrát změnil majitele – nejprve putoval do vlastnictví Jana Lucemburského a posléze k Jindřichovi z Lipé. Za něj byla dokončena stavba hradu a dodatečně se dobudovaly zaklenut gotické sklepy pod jedním z paláců. Ty sloužili nejspíš jako hodovní síň.
Karel IV. hrad taky vlastnil, přestože ho za svého života navštívil jenom jednou – v roce 1335 spolu se svým otcem. Karel IV. povýšil vesnici na město, poskytl jim práva hradební, varečná a vůbec se obecně zasloužil o blaho lipnických.
Jako další hrad vlastnili Kunštátští a Landštejnové. Zajímavý je ale až Čeněk z Vartenberka. To byl frajer. Politický manipulátor a převlékač kabátů, žijící během husitských válek. A za tu dobu toho stihl hodně. De facto položil základ husitské církve – když v kapli na hradě donutil násilím uneseného pražského biskupa aby vysvětil husitské kněze. Během svého života byl chvilku s husity, chvilku se Zikmundem. Celkem se převeksloval asi sedmkrát.
Dalšími majiteli byli Jan Smil z Kremže a Oldřich z Rožmberka. Tihle dva pánové se navzájem olupovali a dělali si naschvály. Pak Oldřich Honzu unesl, uvěznil, vydíral jeho syny které připravil o majetek a pak ho popravil.
Po husitských válkách Lipnici získávají Trčkové z Lípy. Ti na rozdíl od předchozích majitelů z Lipnice udělali svoje sídlo. Na hradě reálně sídlí skoro dvě stě let. Byli to čtvrtí nejbohatší šlechticové v českých zemích. Hrad přestavěli v renesančním stylu (a v Trčkovském paláci jsme promítali videomapping). Trčkové byli spojení i s postavou Albrechta z Valdštejna. Adam Erdman Trčka byl jedním z Valdštejnových generálů (a jeho švagr) a spolu s ním byl zavražděn svými kolegy při povstání v Chebu. Povstání proběhlo na popud Ferdinanda II. Habsburského, který následně Lipnici daroval francouzskému rodu Vernierů. Ti o nějaký hrad v Čechách nejevili zájem a nechali ho bez dozoru, takže Švédi ho v roce 1645 dobyli prakticky bez odporu. O rok později se císařští pokoušejí hrad dobýt zpět, to se jim daří poměrně rychle.
V roce 1839 hrad vyhořel. Místním posloužil jako zdroj stavebního materiálu, protože nezahořel jenom hrad, ale i dědina pod ním.
Do roku 1913 byl hrad opuštěn a pak jej získal Klub československých turistů, který zahájil opravy. Zaměstnal i průvodce, kterým nebyl nikdo jiný, než Jaroslav Hašek. Hašek byl ostatně osudný i místnímu pivovaru, který zkrachoval v roce 1927, krátce po smrti svého největšího a nejvěrnějšího zákazníka.
Prohlídka začíná v místnosti za pokladnou – tady jsou vyvěšeny erby rodů, které měly kdy co do činění s Lipnickým hradem, spolu s krátkými informacemi o nich. Pochopitelně jsou tady i fotky a ilustrační předměty. Na nádvoří, kam se po chvíli s průvodcem přesunete, se dozvíte detaily a upřesňující informace o hradu. Mě naprosto nejvíc bavily noticky o Haškovi a jeho průvodcovské činnosti (asi deformace z povolání). Prý když měl dobrou náladu tak vedl až tříhodinové prohlídky, což je zajímavé hlavně proto, že v jeho době byla zpřístupněná jenom jedna místnost (dnešní pokladna) a Hašek o hradní historii prakticky nic nevěděl a všechno si vymýšlel až na místě. Když se mu naopak s muflonama nechtělo chodit tak prohlídku omezoval na větu: „Tady spali, tam žrali a támhle se kurvili.“ Což je věc, kterou chce tajně udělat každý průvodce.
Prohlídka jako taková je pak samostatná, nafasujete si letáček s plánkem a můžete šmejdit. Všude jsou informační cedule a doplňující materiály, fotky, bannery a panely. My jsme si prošmejdili všechno, ikdyž první patro Thurnovského paláce a Trčkovský palác jsme jenom proletěli, protože jsme tam během víkendu strávili víc času než by se nám líbilo.
Výhled z věží (jak ze Samsona, tak z Velké věže) je naprosto luxusní a přímo vybízí k focení. Mě se teda dělalo trochu blbě, protože na Samsonovi u podsebití se rojily včely, kterých se příšerně bojím a žádné ujišťování, že rojící včely nebodají, mě nepřesvědčí.
Z věže do sklepa. Ty nesmíte minout. Jsou to nádherné gotické, zaklenuté sklepy, vystavěné za Jindřicha z Lipé. Vyloženě si tam dokážu představit dalš projekt postavený čistě na technologii. Světlech, laserech, mlhostrojích a takových blbinkách. Ojojoj už se mi to v hlavě skládá.
Prováděl nás kastelánův syn Jonatan, který je super ve dvou směrech… Pěkný na koukání, příjemný na poslouchání. Byla s ním legrace, nepředpokládal hlubší znalost historie, ale zase z nás nedělal ani blbce. Mluví jako kniha, neopakuje se, nepoužívá plevelná slovíčka, prostě radost poslouchat (a pohledět!).
Prohlídkový okruh je tam jenom jeden ale bohatě stačí. Na celý den budete mít vystaráno i s dětmi a když vás zmůže kultura historie jednoznačně se vyplatí jít na oběd do hospody U české koruny, kde Hašek často trávil čas a provozují ho jeho potomci.
Více informací o hradu je ZDE!
