Litice

Litice v severních Čechách, u Žamberka jsou vlastně jedny ze dvou Litic. Ty druhé stály u Plzně a již tam nestojí. Cílem mých výprav v rámci projektu Na cestách s Karlem IV. byla ta severočeská. Prohlídku jsme si odbyli, hned při první návštěvě s panem kastelánem. Ale zprávička musela počkat, protože prostě nějak nestíhám.

Severočeská Litice a ta plzeňská mají společného více, než tušíte. Například první majitele a tudíž vlastně budovatele. Byli to Půticové. První písemná zmínka o Liticích je z roku 1316 (letos tedy slaví 700 let). Litice v téhle době sloužila jako zástava mezi Jindřichem z Lipé a Janem Lucemburským. Hrad byl tedy v zástavě a vykoupil ho až Karel IV. po svém návratu z Itálie.
Na konci 14. století se Litice dostává do držení pánů z Kunštátu a Poděbrad a těm vydrží po celé 15. století. Hrad odkoupil nejprve Jan Boček Kuna z Kunštátu a po smrti jeho syna jej zdědil Jiří z Poděbrad. U toho je reálně možné, že se přímo na Litici narodil, ale není to jisté.
Český král z Litic udělal jednu z předních pevností království. Věznil tady své politické odpůrce, mimo jiné Litice obrnil a přestavěl a u Litomyšle porazil Matyáše Korvína. Existuje předpoklad, že Litice se měly stát Jiříkovým Karlštejnem.
1496 hrad odkupují Pernštejnové. Po majetkových čachrech se o cca 70 let později hrad dostává do majetku pánů z Bubna. Jenže to už se bavíme o 16. století a přestože Bubnové si na Litici velmi zakládali hrad už byl nemoderní a těžkopádný pro pravidelné užívání a postupně chátrá.
Po třicetileté válce je hrad zcela opuštěn, ikdyž se průběžně provádějí udržovací práce, aby nespadl úplně. V devatenáctém století u to vypadalo, že by se mohl opravit, vypracovaly se rozsáhlé plány na jeho záchranu, na kterých se podílel i Josef Mocker (ten pán co přestavěl Karlštejn), ale zůstaly nevyužité.
Já jsem si prohlídku užila moc. Ikdyž jsme ji vzali na přeskáčku a tak neuspořádaně, miluju prohlídky, kde jsme sami jenom s průvodcem a můžeme prudit se zvídavými dotazy. Navíc málokde se stane, že vás provádí přímo sám kastelán.
My jsme se z očividných důvodů věnovali hlavně jižnímu paláci, protože zbytek nádvoří a areálu byl zabarikádovaný kvůli stavebním pracím na spadlém severním paláci. Ale nevadí!
První a jediný hradní okruh vede prostorami jižního paláce a na vyhlídkovou věž. Místnosti jsou nezařízené, až na výstavy archeologických nálezů, panely s hradní historií, erby majitelů a vůbec historií okolí. Asi největší prostor je zákonitě věnován Jiřímu z Poděbrad, protože on byl pro Litici klíčovým majitelem. V druhém patře je výstava plastik Jaroslava Šafra, které jsou moc hezké, trochu divné a stylizované a tak trochu groteskní, ale mě se líbily.
Výhled z věže mě teda moc neuchvátil, protože kolem je dost průmyslových památek (lomy a fabriky) a hlavně koukáte furt do kopců. Navíc interiér věže je prostě poznamenaný komunismem a všude jsou vyryté podpisy a stupidní vzkazy. Při představě, že se před havárií severního paláce ještě dal projít areál a první nádvoří s obrannými prvky, to by se mi líbilo! Myslím, že počkám až to opraví a ještě na Litici vyrazím prozkoumat bašty a bastiony.
Prováděl nás přímo pan kastelán Ing. Dalibor Urban,který je hrozně hodný, příjemný a prohlídka s ním byla úplně fantastická. Takový zápal bych nejraději viděla u všech kastelánů a vůbec pracovníků památkové péče.
Co se mi teda líbí, tak že hrad partneří se zoologickými zahradami v okolí, takže po předložení vstupenek z jednoho, dostanete slevu ze vstupného na druhém místě. A to je super!
Přímo na hradě se dají koupit suvenýry a snad i nějaké menší občerstvení, jestli jsem to dobře pochopila. Co je teda pro většinu lidí překvapení jsou hradní toalety – v hradbě je branka, za brankou budka, v budce latrina. Ale zážitek je zážitek.
Pro více informací klikněte ZDE!
Máznuté selfíčka z druhého patra paláce

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek