Sluneční králové v Národním muzeu

Ještě necelý měsíc do konce největšího moderního výstavního projektu u nás. Kdo to ještě neviděl, je trubka. Já jsem trubka největší protože mi trvalo zase víc než rok, než jsem se do Národního muzea dostala.

Sluneční králové jsou výstavou v Národním muzeu v Praze. Tuto instituci asi netřeba zdlouhavě představovat, podstatné je, že výstava se nachází v nově opravené Historické budově a to jako chceš vidět! Výstavu jinak spolupořádá Univerzita Karlova a Nejvyšší rada pro památky Egypta. To je informace důležitá a podstatná!
Autorem výstavy je jinak PhDr. Pavel Onderka a mnoho dalších se na její přípravě spolupodílelo.

Výstava představuje nálezy z Abusíru, kde se nacházejí jedny z nejznámějších pohřebišť a hrobek starých egypťanů. Výzkumy zde probíhají už více než 100 let a od 50. let 20. století výzkumy provádí Československý (dnes Český) egyptologický ústav Univerzity Karlovy. Některé z nejvýznamnějších nálezů tak připadají nám. Sluneční králové jsou výstava věnovaná konkrétně 4 velkým chrámům, které patřily panovníkům 5. dynastie. Tyto chrámy, nazývané Sluneční, také daly jméno celé výstavě. Zároveň jsou to zádušní chrámy, takže výstava se věnuje hlavně tématu smrti, náboženství, pohřebního ritu a hrobkám jako takovým. Celkově je výstava velmi pečlivě rozvržena tak, aby přinesla něco jak naprostému laikovi, tak i člověku, který se o Egypt zajímá více.
Do celkové koncepce Národního muzea pak výstava zapadá jednoznačně, nejenom díky tomu, že muzeum má vlastní rozsáhlé egyptologické sbírky. Jako instituce reprezentující celý národ bych očekávala, že podobně velkolepé výstavní projekty světového střihu (jejich příprava ovšem kolikrát trvá několik let) budou v Národním muzeu pravidelně!

Jak už jsem psala, přípravy výstavy probíhaly několik let. Aby taky ne, jsou tu totiž vystaveny nejenom předměty ze sbírek Národního muzea a jiných českých muzeí (mimo jiné třeba taky našeho muzea v Mikulově), ale jsou tu vystaveny i předměty zapůjčené z muzeí v Německu a co je obzvlášť pecka, tak i z Egypta. Egypt, který po historických zkušenostech nepůjčuje svoje kulturní dědictví, z obavy, že by se už nevrátilo. Tak přesně tenhle Egypt zapůjčil desítky předmětů do Národního muzea v Praze. Vystavené předměty jsou spojené s výzkumy oněch zádušních chrámů jedná se primárně o věci, které měly zemřelého doprovázet na onom světě, nebo umělecké předměty, které zdobily hrobku. Na několik místech vystavené předměty doplňují modely, fragmenty uměleckých děl jsou dokresleny, aby měl návštěvník alespoň ránmcovou představu o tom, jak vypadal celý obraz apod. Vzhledem k tomu, že se jedná o origiály, tak si na předměty nesáhnete, interaktivita tady zcela ustupuje exkluzivitě.

Celé výtvarné a architektonické řešení naznačuje, že se nacházíme v panovníkově hrobce. Nejrůznější zákoutí, tlumená světla, která dávají vyniknout pečlivě nasvíceným předmětům, slepé chodbičky, která připomínají bludiště. Předměty ve vitrinách doplňují texty v češtině a angličitě, ať už natištěné, nebo promítané. Textu není mnoho, představuje v přijatelném rozsahu hlavní myšlenky výstavy a nejdůležitější aspekty abusírského naleziště. Návštěvník se dozví o náboženství Slunečních králů, postavení královen i královských dětí na dvoře a v posmrtném životě, seznámí se s nejvýznamnějšími 4 panovníky 5. dynastie, jejichž hrobky se v Abusíru nacházejí. Předměty jso rozmístěny dobře. Nejsou namačkané, mají kolem sebe dostatek prostoru, který je nechává vyznít a zároveň umožňuje návštěvníkům si v klidu prohlédnout co sami zrovna chtějí. I bludišťovité řešení architektury napomáhá tomu, aby se návštěvníci neshlukovali na jednom místě, ale plynule „bloudili“ výstavou.

Audiovizuální prvky zastoupeny samozřejmě jsou, vesměs jde o projekce a jeden, nebo dva zdařilé interaktivní prvky virtuální prohlídky. Projekce vysvětlují věci, které se neprobojovaly do textace výstavy. Často ve videích hovoří sami odborní pracovníci muzea, což je v některých případech na škodu. (Nikdy nenuť mluvit na kameru člověka, který nechce!) Jako výborný nápad se mi jeví i virtuální konference, kdy na 4 separátních obrazovkách mluví ve smyčkách 4 vědci, kteří se vzájemně doplňují a vysvětlují. Nápad sice primitivní, ale velmi milý a pěkně udělaný. Co se mi líbilo obzvlásť byla pasáž ve které muzeum využilo archivní snímek kde mladičký Bartoška rozmlouvá s animovanou egyptskou princeznou, jejíž hrobku právě český archeologický tým objevil. Video je následováno moderní adaptací, a je to to SUPER!
Projekce doplňují iluzi procházky pohřebištěm, protože se nepromítá pouze klasicky na stěnu, obrazovky nalezneme i na překvapivých místech, jako iluzivní průhledy atd.
Celé výtvarné a grafické řešení je vkusné a netluče se s výstavou. Vhodně doplňuje celkový vizuální styl muzea a konečně jde o výtvarné řešení, které by se mohlo měřit se světovými výstavami.

Výstavu doplňuje neuvěřitelné množství doprodovdných programů, které se vyplatí sledovat na webu muzea. Zároveň dost výrazně doporučuju koupit si jak katalog k výstavě, tak i velkou publikaci. Obě obsahují neuvěřitelné množství informací a fotek předmětů, ale i těch, které se na výstavu neprobojovaly (třeba fotky z výzkumů). Obě publikace jsou sponzorované, takže se dají koupit za směšné peníze. (Skutečně směšné, velkou knihu jsem pořídila za 440,-, přičemž její reálná hodnota je tak 1500,-.)

Co si zaslouží samostatnou zmínku je celkový návštěvnický zážitek. Muzeum je bezbariérové, všichni zaměstnanci jsou proškolení na vstřícnost k návštěvníkům a customercare. Ve výstavě se bohužel nedá fotit, takže jedinou fotku jsem ulovila načerno, když kustodka odešla z místnosti. Muzeum disponuje šatnou, na každém kroku kustodem, nebo strážným, kteří jsou ochotni pomoct. Já jsem se trochu ztrácela v rozložení budovy, i přes všudepřítomné cedule a mapy jsem prostě nedokázala rozklíčovat kam jdu.

Po všech stránkách musím říct, že Národní muzeum s opravou Historické budovy nastartovalo svůj potenciál být skutečně důstojným národním reprezentantem a zdatně sekundovat velkým světovým muzeím.
Více informací o výstavě i více fotek najdete na webu muzea. Vstupné je lidové – dospělý to má za 300,- a snížené je 200,-. Jen je nutné si lístky zakoupit online – pozůstatek COVIDu.

Hlavička, kterou jsme na výstavu zapůjčili z našich sbírek

Jeden komentář u “Sluneční králové v Národním muzeu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek