Stará huť u Adamova

admin7. 5. 2016

Student muzeologie se občas dostane i na místa, která jsou zajímavá, ze kterých je u vytržení, ale na která by se sám nevypravil, nebo by je objevil až po zbytečně dlouhé době.

To je i můj případ a případ Staré huti v Adamově. Díky předmětu Technické památky v kontextu muzejní činnosti II (není to tak hrozivé, jak z názvu vyplývá, prostě se exkurzují památky ve správě Technického muzea v Brně) vyrážíme v květnu na nejrůznější objekty.

První výpravu do barokní kovárny v Těšanech jsem nezvládla, takže dneska jsem si odpremiérovala.

Stará huť není od Brna daleko. Vlakem do Adamova a odtamtud autobusem, který zastavuje přímo před vysokou pecí. Cesta na půl hodinky, jízdenky tam i zpátky ani ne za stovku.

Areál samotný je super. Všemu dominuje samozřejmě kolos vysoké dřevouhelné pece, okolo něhož stojí pár stavbiček.

Bohužel se dochovala cca půlka všech budov. Například přímo k peci přiléhaly ještě slévárny a přetavovací pece, které dneska chybí.

Vedle pece je domek. V domku pokladna. Za pokladnou expozice těžby a zpracování kovů. Prohlídky jsou možné od dubna do října, klasicky od úterý do neděle a o svátcích. Prohlídky jsou komentované, je ale pravda, že když přijdete a bude zrovna probíhat prohlídka, tak se dovnitř nedostanete a nejspíš ani nedovoláte. Taky je pravda, že v momentě, kdy nevíte, že krom starého areálu, je tady ještě expozice s průvodcem, tak vás nenapadne něco takového v domku vůbec hledat a vlastně se ochudíte.

My jsme měli prohlídku domluvenou předem. Prováděla nás paní správcová, která sice výklad začala potichoučku a monotónně drkotat, ale když se osmělila, tak zapojila i osobní historky a zkušenosti a ve výsledku to byla moc příjemná prohlídka. (Obohacená o rodinné drama s názvem Předejme si klíče. S manželem si z okna přehazovali svazek klíčů aspoň osmkrát.)

Je ale citelně poznat, že expozice je ještě z 80. let a od té doby se neměnila. Nápisy na panelech jsou na některých místech oprýskané, což u pár slov měnilo význam. Popisků bylo tak akorát, k věci a vhodně se doplňovaly komentářem průvodce. Je ale otázka, jestli mě to všechno dávalo smysl, protože se o kovařinu a železo obecně, zajímám, nebo jestli by to pochopil i naprostý laik.

Vystavené jsou zhusta různé druhy rud, železných hub, používaných nástrojů a hotových výrobků a strusek (jedním výstavním exponátem mívají zaražené okno, aby se nezavíralo), celé to doplňují elektrifikované a pohyblivé modely toho jak fungovaly a vypadaly kdysi dávno kovárny a hamry. Pohyblivé modely jsou naprostá hitparáda, expozici pěkně osvěžují a i naprostý ignorant z nich pochopí jak to celé fungovalo.

Expozice je uspořádaná podle mě přehledně, dole jsou nejstarší způsoby zpracování železa a popis nejstarších pecí, v prvním patře už jde pak o historii Staré hutě. Když vyjdete z prvního patra zrovna vás chodníček navede kolem vápenných pecí k Františčině huti (největší stavba celého areálu), ta je „vykuchaná“, za to je možné vlézt dovnitř na ochoz, kudy se vsypávalo uhlí a ruda. Pohled dolů rozhodně není pro akrofobiky.

V areálu jsou ještě nejstarší typy tavných pecí – od pravěké přes slovanské, ty se ale znovuobnovují během experimentálních taveb, které se tu dvakrát ročně konají, během roku podléhají přírodním vlivům (jsou uplácané z jílu a déšť je svině).

Na celé prohlídce bylo super, že paní správcová postupně začala přidávat historky, odbočovat (nikdy se ale moc nevzdálila) a různě rozšiřovat. Největší pecka byla ale při prezentaci výrobků z huti v prvním patře. Vlezu tam a co nevidí oko mé zelenkavé? Naši litinovou desku z kamen, kterou máme v expozici na Buchlově. Je nádherná, ze 16. století, s motivem Heroda a Salome (to paní správcová nevěděla, tak jsem jí pak ještě nechávala papírek s doplněnýma poznámkama).

Litinová deska, součást celolitinových kamen, 16. století (fotka ze Staré huti, k vidění i na Buchlově)

Detail z desky – vpravo s mečem je Herodes a nalevo Salome na tácu přináší hlavu sv. Jana Křtitele

Historie Staré huti by vydala na samostatný článek, takže uděláte nejlíp když zabrousíte SEM! Webovky spravuje spolek přátel Technického muzea a z uvedených podrobností se zatočí hlava každému.

Otevřeno je od úterka do neděle. Vstupné je pro dospělého pade a snížené polovic. To fakt není moc. Když připočtu i cestu tak dva dospělé vyjde celý tenhle výlet na necelé třistovky.

Experimentální tavby a rozpis ostatních akcí najdete ZDE. První letošní experimentální tavby se konají hned 28. května. TMB k téhle příležitosti zorganizovalo dopravu zdarma z Adamova historickými autobusy, ty budou jezdit od Zastávky v Adamově, k Huti a dál k jinak nepřístupné jeskyni na Býčí skále. A to chceš.