Muzea ONLINE – Sociální sítě 1.0

Ruku na srdce muzejníci! Kolik z vás používá nějakou sociální síť?

Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn, Pinterest, TikTok, WhatsApp, SnapChat, teď už mrtvý Google+ a svým způsobem i YouTube. Kdo z vás má na některém z výše uvedených profil? Kdo je už někdy v životě používal?
Tak vidíte! Odvážím se tvrdit, že dneska už neexistuje člověk, který by na nějaké sociální síti nebyl. Nemusí být bůhví jak aktivní, nemusí být králem selfíček, ale je tam. A tihle lidí jsou vaše potenciální klientela.

Pojďme do statistik (zdroj k nahlédnutí ZDE):
– V ČR je přes deset milionů lidí, přes devět milionů z nich používá aktivně internet. A více než polovina české populace jsou aktivní uživatelé sociálních sítí. (A ten počet každoročně narůstá.)
– Ze sociálních sítí je u nás nejpoužívanější Facebook a jeho dceřiná společnost Instagram. 80 % uživatelů kontroluje sociální sítě každý den. A průměrně do mobilu při každém otevření koukají 13 a půl minuty. To je v době, kdy průměrná pozornost vyprchává po několika vteřinách úctyhodný. (Nebo zavrženíhodný, záleží na vašem vztahu se sociálními sítěmi.)
– Demograficky jsou na dvou nejpoužívanějších sítích (FB a IG) nejsilnější lidé ve věku 18-44 let.

Stačil tenhle malý exkurz? Lidi používají socky. Dokonce lidi, kteří chodí do muzeí. Lidi ve vašem věku. Facebook měla i moje devadesátiletá babička, která ho velmi aktivně používala pro komunikaci s kamarády a vnoučaty. Když může devadesátiletá paní, můžete i vy.

Kterou?

Bylo už řečeno, že nejpoužívanější jsou v českém prostředí Facebook a Instagram. Rozeberme si ale jednu síť za druhou:

Twitter – Ten naopak vládne v západním zbytku světa. Twitter je instantní a aktuální. Omezený počet znaků na jeden příspěvěk (240 znaků) z něj tvoří ideální komentovací nástroj. Využívají ho novináři, politici, najdete tam spoustu srandiček (já třeba hrdě sleduju Satana :-D). ALE… Využívají ho i muzea. Větší smysl to skutečně dává u velkých evropských muzeí, které zabírají mezinárodní klientelu, mají lidi, kteří nad obsahem přemýšlí. Twitter je braný jako malinko sofistikovanější socsíť (to bude kvůli těm politikům a novinářům), takže nasadit twitterový feed jenom z plakátů a pozvánek na vernisáže skutečně nemá smysl.

Muzejní profily, které mě baví: Tate, MoMA, The Met, Guggenheim, J. Paul Getty Museum, Museum Selfie Day, Národní muzeum
Muzejní profily, které mě až tak nebaví: Moravská galerie (jindy skvělá online prezentace, ale twitter je takový…), …

LinkedIn – Profesionální síť na které se hledají kontakty, zaměstnanci, inspirace kariérního rázu. Nejsem si jistá jestli jsem viděla nějaké muzeum se aktivně prezentovat a nemyslím si, že je to potřeba. Na druhou stranu pokud hledáte: grafiky, marketéry, copywrittery, výtvarníky, jinou volnonožeckou verbež, na LI určitě najdete.

Pinterest – Obrázková, inspirační, motivační síť, která má podle mého vrchol za sebou. Uživatelé mohou vytvářet tematické soubory fotek, sdílet, „pinovat“ si oblíbené obrázky na svoje profily. Pro muzea nic moc použitelného. Zejména s ohledem na Instagram, který si rozebereme záhy.

TikTok – Věc, která hýbe světem náctiletých (a mého muže). V ČR ještě tak moc neprorazila (ikdyž mám možná zkreslený pohled, protože v mé sociální bublině se nepohybuje nikdo pod 15 let), ale loni šlo globálně o šestou nejstahovanější appku. V podstatě jde o vytváření krátkých patnáctivteřinových hudebních videí. Které někdo další může vzít, upravit, zareagovat na ně, zparodovat je, a tak dál, a tak dál a tak dál. Schválně zadejte do vyhledávače na YouTube heslo TikTok compilation a nebudete se stačit divit. Nad mírou lidské blbosti. Pokud cílíte vyloženě na děti a máte nápad jak to zúročit a nebýt přitom trapní, jděte směle do TikToku, rozhodně budete první. S největší pravděpodobností ale vznikne křečovitý pelmel.

Youtube – Modla nás všech co nemáme televizi. Na youtube je všechno. A ikdyž teď všichni hysterčí ohledně článků 11 a 13, taky tam všechno zůstane. Jen to dostane trochu formu. Pro muzea se nabízí využití dvojí – marketing a odborná činnost.
Já nevím jak vy. ale my máme v popisu práce dokumentovat současnou realitu. Etnograf vyráží do terénu natáčet současný Mikulov, přírodovědec fotí a točí ptáky a zvířenu. A tohle všechno se dá následně sestříhat (vážně, střihačské programy už jsou i freeware a blbuvzdorné), opatřit titulky a nahrát na YouTube, kde nejenomže poučíte veřejnost, ale taky nenásilnou formou prezentujete sebe a svoji odbornou činnost a to se počítá (všichni chtějí vědět, co se děje za zavřenými dveřmi). YouTube může být veřejný (nebo neveřejný, záleží na nastavení profilu) archiv vašich videí, kde se s nimi vážně reálně nemá co stát.
Marketing na YouTube je kapitola sama pro sebe. Videa na této platformě, od instituce jako je muzeum, už musí nějak vypadat. Už to nemůže být natočený roztřesený záběr přes expozici s koktajícím hlasem v pozadí. Točte videopozvánky, točte reportáže z akcí, točte reportáže z práce v muzeu (momentálně se pokouším prosadit u nás :-)).
Krásný příklad toho jak to může vypadat je třeba tohle video ze zlínského muzea. Je to pěkný, dobře zpracovaný, má to myšlenku a není to kýčovitě trapný.
Naopak neuvěřitelně blbý způsob jak dělat marketing na YouTube je kanál Minutová Historie. Už jsem je ogrilovala na blogovým facebooku, protože tam je blbě skoro všechno. Nepomohlo ani očividně profesionální a zaplacené zpracování. Animace jsou divné, křečovitá snaha být vtipný za každou cenu je trapná, autor nepochopil k čemu slouží hashtagy a jejich použití nedává smysl. Přitom koncept udělat virtuální prohlídku českých hradů a zámku pomocí videa o délce jedné minuty má takový potenciál!!!!

WhatsApp – Další odnož všemocného Facebooku. Jde o komunikační platformu, v podstatě další Messenger, který umožňuje rychlou výměnu zprá, obrázkou, videí, souborů, sdílení polohy a podobně. Pro muzea nic moc užitečného, nebo využitelného. Jako interní komunikační nástroj pro pomlouvání neoblíbených kolegů je k nezaplacení. 😛

Snapchat – Appka, kterou v ČR využívá asi 615 000 lidí. A počet uživatelů meziročně klesá. Snapchat je mrtev, ať žije TikTok. Slouží ke komunikaci pomocí fotografií, které si uživatelé přeposílají mezi sebou a po dvacetičtyřech hodinách tyto fotky mizí. Stejný princip jako mají InstaStories, nebo FacebookStories. Snapchat měl svoji chvilku na výsluní, ale postupně jeho popularita upadá (za vším hledej sex, proběhlo několik kauz, kdy si uživatelé přeposílali erotické fotografie a následně se divili, že došlo k jejich zneužití). Pro muzea zase nic moc zajímavého.

Facebook – Tatíček Facebook. Socsíť, která ještě nestačila vyhasnout. A v ČR nejpopulárnější síť ze všech. A pravděpodobně vás jako muzeum zajímá taky nejvíc. Na facebooku můžete všechno – sdílet krátké posty, fotky, videa, psát si tady blog, platit reklamu, aby se příspěvky dostaly přesně k těm lidem, které chcete. Můžete blbnout s vizuální identitou muzea, v reálném čase sledovat co vám na propagaci funguje a co ne. Důležitý je nezapomenout, že jako všechno socsítě – FACEBOOK JE INSTATNÍ. Cokoliv postnete je do druhého dne zapomenuto. „Nic není tak staré, jako včerejší noviny.“ zní novinářské úsloví a pro socky to platí obzvlášť. Najděte si svůj styl, s ohledem na lidi, které chcete zaujmout, držte se ho, buďte uvolnění, experimentujte, používejte socsítě k tomu, aby lidi mohli nahlédnout pod pokličku (rádi šmírujeme, a ne že ne!). Škrobené pozvánky doplněné plakátem si nechte do tiskových zpráv a reportů zřizovateli. Sociální sítě jsou o tom sociálnu – jsou ležérnější, jsou přátelštější!

Muzejní profily, které mě baví: Moravská galerie v Brně, Technické muzeum v Brně, Národní muzeum, …
Muzejní profily, které mají chyby: Galerie KLUB ART 13, Muzeum hlavního města Prahy, …

Instagram – Vizuální obsah! Čeho máme plné muzea? Super věcí! Co chceme? Ukázat je lidem! Tradá a máme využití pro Instagram. Postujte fotky, hledejte jiné cesty, než vyfotit tisíckrát vymletý pohled na Mikulov ze Svatého kopečku. Inspirujte se u ostatních. Já jsem strávila celé jedno odpoledne tím, že jsem po břiše prolezla celý zámek (a zablokovala si tím záda) a fotila jsem stropy, štukovou výzdobu a pohledy „od podlahy“. Kromě toho, že mi vyšly fakt super fotky, získala jsem materiál na zámecký instáč asi na tři měsíce. Existuje tisíc a jeden návod (online, nebo knižní, youtube, atd.) na to jak zaujmout na Instagramu. Dneska chce být každý instagramer, a generace pod třicet je nejsilnější práce na IG. Je to vaše cílovka? Běžte na instáč. Klidně přiznejte že se tím teprve učíte, já tu síť taky teprve objevuju a občas si rvu vlasy. Stejně jako u výše zmíněných i tady platí, že je to dočasné. Vždyť oni tu instantnost a netrvanlivost mají i v názvu!!!

Muzejní profily, které mě baví: Muzeum Wsi Kieleckiej, SNM – Múzeum Betliar, Klášter Plasy, … (Obecně platí, že česká muzea jsou na IG jako ryby na suchu, konkrétní případy následují hned!)
Muzejní profily, které jsou hrozně moc špatně: Vlastivědné muzeum Šumperk, Městské muzeum v Jaroměři, Muzeum Znojmo,…

Sociální sítě jsou báječný sluha, příšerný pán. Pro to, aby sloužily ony vám a ne vy jim, je třeba si definovat co těmi sociálními sítěmi a aktivitami chcete vůbec dosáhnout? Co chcete sdělovat? Jaké lidi chcete zasahovat? O tom zase příště…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *