Viděla jsem ho. Jako ten palec. Ne Trencka. Ikdyž je tady v Brně, vlastně dost kousek od našeho bytu. Baron je totiž pohřbený u kapucínů.
Až na jeho palec. Ten mu uřízli. A mají ho v depozitu na Špilase. Já jsem ho viděla.
Je krásný. Celý hnědý a vysušený, ale dokonale zachovalý. I s nehtíkem.
Takový důstojný palec se jen tak nevidí.
A taky pravda, že z laické veřejnosti ho už uvidí málokdo. Paleček totiž míří na pitevnu a mezi antropology aby se potvrdil, že to je vážně palec barona Trencka.
A až se prozkoumá, pošle se ke kapucínům, kteří si o jeho vrácení požádali.
To se totiž musí – žádat.
Máte-li slavného nebožtíka pohřbeného u sebe v hrobce, je dost pravděpodobné, že mu nějaký ten kousek chybí. Relikvie nejenom od svatých, že jo. Tyhle kousky pak končí v muzeích, soukromých sbírkách a podobně. A když chcete mít svoji slavnou mrtvolku kompletní, tak požádáte o vrácení. Neznám přesně proces, jak se to řeší a kdo to řeší, ale přijde mi to docela zábavné.
Nakládání s lidským tělem, nebo jeho částmi totiž krom jiného upravuje i občanský zákoník. A ten se zaobírá ale stavem, kdy je nějaká část těla odebrána za života a pak se předpokládá, že existuje souhlas dotyčného s využitím oné části pro jisté účely (třeba vědecké, že ano). Co se dělá s mrtvolkou, to je jiná.
Platí jakési etické závazky, jako nevyužívat části těla způsobem dehonestujícím onu osobu, nebo tu část. (Jakože, nemůžete Trenckův palec nastylizovat jako Thumbs up a využívat to jako propagační materiál, to je dost neuctivé i na takového neznaboha jako jsem já.)
Pokud stále žijí potomci, měli by mít možnost se k situaci vyjádřit a zvolit takovou variantu, která jim nejlépe konvenuje.
Ale u Trencka potomci nejsou. Trenck leží v hrobce a správci hrobky by byli rádi, kdyby byl kompletní. A tak si požádali. (Anička rozvíjí teorie, nevím to jistě.) A až se prokáže, že to je skutečně Trenckův palec, tak se uloží do hrobky.
Když se ukáže, že to je někdo jiný, tak se palec v krabičce vrátí zpátky do depozitáře. A bude tam schovaný na věky věků.
