Revolúcia nežná X digitálna – digitálne a sociálne média v múzeách 30 rokov po

Podzim patří konferencím. Letos to nemohlo být jinak. Takže jsem začátkem listopadu sbalila svých pět švestek a odjela se konferovat do Bratislavy.

Celkem jistě (zejména pokud sledujete můj FB) jste během léta zaregistrovali několik velmi nadšených zkazek o tom, že jedu přednášet kamsi pro jakýsi ICOM.

Bystřejší (nebo pravidelnější) čtenáři si to briskně propojili s ICOM konferencí na které jsem byla pár let zpátky v Brně ještě jako studentník muzeologie. Takže…. abych to uvedla na pravou míru…. ICOM je International Council of Museum a je to největší muzejnická organizace na světě! A pravidelně pořádají konference, většího či menšího charakteru (Výroční byla v září v Kyotu a sjely se tam cca 4000 muzejníků z celého světa, ne není to překlep, fakt tam bylo čtyři tisíce lidí!). No a na tu bratislavskou se sice nesjely tisíce lidí, ale stovky určitě.

Hlavním tématem v Bratislavě byly digitální a moderní technologie a jejich použití v muzeích. V kontextu změn posledních třiceti let to slibovalo zajímavé přednášky.

Letmým pohledem do programu člověk zjistil, že konference se rozdělila do několika bloků:

  • 30 let po – blok o změnách po roce 1989, některé přednášky mi přišly OK, ale většinou se opakovaly známé pravdy.
  • Digitální technologie v muzeu – blok o přímém užití digi technologií v muzejních expozicích. Pořád se bavíme o prostředí VEVNITŘ muzea. Dost mě bavil příspěvek Michaela Fabera, který je ředitelem AVICOM (Pobočka ICOMu věnující se novým technologiím), anotace je k přečtení ZDE. Sarah Dominique Orlandi pak představila výzkum, který si rozhodně zaslouží detailnější prozkoumání. Věnuje se webovým strategiím v muzeích a jejich propagaci na webu a já bych moc ráda ty výsledky někomu omlátila o hlavu, aby se spoustě českých muzejníků otevřely oči.
  • Virtuální prostor pro muzea – opět se striktně držíme v muzeích. A to je škoda, protože to má obrovskej potenciál i pro otevření muzeí za hranicemi samotných budov. Opět se ukázal Thomas Aigner s projektem Time Machine (přednášel i na Focal Pointu). Ostatní projekty vcelku dobrý, ale přišly mi z 80 % nedotažený. Jako by někdo fakt hodně, hodně, hodně chtěl mít v muzeu moderní technologie, ale nevěděl k čemu a na co by je chtěl použít, tak se prostě nakoupily technologie a ad hoc se hledalo využití. Což je škoda. Protože když už někdo vyhodí 4 000 EUR za holografickou mašinu, měl by krucinál vědět co s ní chce dělat.
  • Právní aspekty – blok zejména o autorském právu a to je voda na můj mlýn. Ona totiž třeba ta vyhláška EU, ze které všichni blogeři znají jenom článek 11 a 13 řeší poměrně komplexně problematiku právě digitalizace muzejních sbírek (mimo jiné) zpřístupňování materiálů pro studium apod. No a mám takový pocit, že kromě poměrně přesného přecitování směrnice jsem se moc nového nedozvěděla.
  • Prezentace digitálního obsahu – takovej potenciál!!!! A zasekli jsme se u online prohlížení sbírek, což je věc, kterou se v mnoha variacích pokouší řešit a vytvářet nerůznější subjekty na světě, ale s výjimkou několika to žalostně nefunguje. Poměrně dobrý příspěvek přednesla po skypu Kati Price z Victoria and Albert Museum, o tom jak to funguje u nich, jaké modely vyzkoušeli a co se jim vyplatilo. Vzhledem k tomu, že V&AM má online sbírky v dost dobré podobě, vyplatilo se ji poslouchat.
  • Digi a sociální média v komunikaci muzeí – A tady!!! Tady tenhle blok o 4 přednášejících byl první, který se věnoval komunikaci muzeí i za hranicemi muzea samotného. A taky jsem v něm mluvila já, takže nejlepší! (haha). Mega mě bavil příspěvek Zuzanny Stańské o chatbotech a jejich využití pro customer service. Je to věcička, se kterou si v hlavě pohrávám už delší dobu a bylo fajn podívat se jak se s nimi už pracuje.

Kromě přednášek jsem se byla podívat na prohlídce keltských památek na bratislavském hradě. Některé věci bych asi potřebovala dovysvětlit, něco bych udělala jinak, ale můžu s klidným svědomím prohlásit, že takhle bych si jako představovala, kdyby se expozice tohoto druhu dělaly.

Prezentovaly se firmy s digi technologiemi, takže jo, někdo už dělá VR pro muzea, pracuje se s augmentovanou realitou apod. A já si připadám jako staromilec, protože si myslím, že pro propagaci musíš využít cokoliv máš a můžeš. Ale v muzeu bys měl pracovat s tím co dělá muzeum muzeem, tedy se sbírkovými předměty. Jako lehké podpoření jsou technologie OK, ale postavit na tom celou expozici, nebo nedej bože pracovat s tím když nevím co chci technologií říct, je cesta do pekla.

Během celé konference běžel (a furt běží) výzkum youFIRST. Což je experiment spojující umělou inteligenci a umění. Vyzkoušet na vlastní obličej si ho můžete tady.

Mega velkej like jde za cateringem a vůbec do guest service. Protože to je jedno z mých nejdůležitějších měřítek, tak se to velmi výrazně počítá.Celou dobu jsem si připadala jako princezna.

No a závěrem snad přidám jenom to na co všichni čekáte. Video z konference je tady:

A zhruba od 9:11:20 mluvím já. Neslyšela jsem to, neviděla jsem to, dejte vědět jaká jsem byla. 🙂

25 komentářů u „Revolúcia nežná X digitálna – digitálne a sociálne média v múzeách 30 rokov po

  1. Pingback: www sex games
  2. You’re so interesting! I do not believe I’ve read through anything like
    that before. So wonderful to discover another person with some
    original thoughts on this topic. Seriously.. many thanks for
    starting this up. This web site is something that is needed on the internet, someone with
    a bit of originality!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek