Revolúcia nežná X digitálna – digitálne a sociálne média v múzeách 30 rokov po

Podzim patří konferencím. Letos to nemohlo být jinak. Takže jsem začátkem listopadu sbalila svých pět švestek a odjela se konferovat do Bratislavy.

Celkem jistě (zejména pokud sledujete můj FB) jste během léta zaregistrovali několik velmi nadšených zkazek o tom, že jedu přednášet kamsi pro jakýsi ICOM.

Bystřejší (nebo pravidelnější) čtenáři si to briskně propojili s ICOM konferencí na které jsem byla pár let zpátky v Brně ještě jako studentník muzeologie. Takže…. abych to uvedla na pravou míru…. ICOM je International Council of Museum a je to největší muzejnická organizace na světě! A pravidelně pořádají konference, většího či menšího charakteru (Výroční byla v září v Kyotu a sjely se tam cca 4000 muzejníků z celého světa, ne není to překlep, fakt tam bylo čtyři tisíce lidí!). No a na tu bratislavskou se sice nesjely tisíce lidí, ale stovky určitě.

Hlavním tématem v Bratislavě byly digitální a moderní technologie a jejich použití v muzeích. V kontextu změn posledních třiceti let to slibovalo zajímavé přednášky.

Letmým pohledem do programu člověk zjistil, že konference se rozdělila do několika bloků:

  • 30 let po – blok o změnách po roce 1989, některé přednášky mi přišly OK, ale většinou se opakovaly známé pravdy.
  • Digitální technologie v muzeu – blok o přímém užití digi technologií v muzejních expozicích. Pořád se bavíme o prostředí VEVNITŘ muzea. Dost mě bavil příspěvek Michaela Fabera, který je ředitelem AVICOM (Pobočka ICOMu věnující se novým technologiím), anotace je k přečtení ZDE. Sarah Dominique Orlandi pak představila výzkum, který si rozhodně zaslouží detailnější prozkoumání. Věnuje se webovým strategiím v muzeích a jejich propagaci na webu a já bych moc ráda ty výsledky někomu omlátila o hlavu, aby se spoustě českých muzejníků otevřely oči.
  • Virtuální prostor pro muzea – opět se striktně držíme v muzeích. A to je škoda, protože to má obrovskej potenciál i pro otevření muzeí za hranicemi samotných budov. Opět se ukázal Thomas Aigner s projektem Time Machine (přednášel i na Focal Pointu). Ostatní projekty vcelku dobrý, ale přišly mi z 80 % nedotažený. Jako by někdo fakt hodně, hodně, hodně chtěl mít v muzeu moderní technologie, ale nevěděl k čemu a na co by je chtěl použít, tak se prostě nakoupily technologie a ad hoc se hledalo využití. Což je škoda. Protože když už někdo vyhodí 4 000 EUR za holografickou mašinu, měl by krucinál vědět co s ní chce dělat.
  • Právní aspekty – blok zejména o autorském právu a to je voda na můj mlýn. Ona totiž třeba ta vyhláška EU, ze které všichni blogeři znají jenom článek 11 a 13 řeší poměrně komplexně problematiku právě digitalizace muzejních sbírek (mimo jiné) zpřístupňování materiálů pro studium apod. No a mám takový pocit, že kromě poměrně přesného přecitování směrnice jsem se moc nového nedozvěděla.
  • Prezentace digitálního obsahu – takovej potenciál!!!! A zasekli jsme se u online prohlížení sbírek, což je věc, kterou se v mnoha variacích pokouší řešit a vytvářet nerůznější subjekty na světě, ale s výjimkou několika to žalostně nefunguje. Poměrně dobrý příspěvek přednesla po skypu Kati Price z Victoria and Albert Museum, o tom jak to funguje u nich, jaké modely vyzkoušeli a co se jim vyplatilo. Vzhledem k tomu, že V&AM má online sbírky v dost dobré podobě, vyplatilo se ji poslouchat.
  • Digi a sociální média v komunikaci muzeí – A tady!!! Tady tenhle blok o 4 přednášejících byl první, který se věnoval komunikaci muzeí i za hranicemi muzea samotného. A taky jsem v něm mluvila já, takže nejlepší! (haha). Mega mě bavil příspěvek Zuzanny Stańské o chatbotech a jejich využití pro customer service. Je to věcička, se kterou si v hlavě pohrávám už delší dobu a bylo fajn podívat se jak se s nimi už pracuje.

Kromě přednášek jsem se byla podívat na prohlídce keltských památek na bratislavském hradě. Některé věci bych asi potřebovala dovysvětlit, něco bych udělala jinak, ale můžu s klidným svědomím prohlásit, že takhle bych si jako představovala, kdyby se expozice tohoto druhu dělaly.

Prezentovaly se firmy s digi technologiemi, takže jo, někdo už dělá VR pro muzea, pracuje se s augmentovanou realitou apod. A já si připadám jako staromilec, protože si myslím, že pro propagaci musíš využít cokoliv máš a můžeš. Ale v muzeu bys měl pracovat s tím co dělá muzeum muzeem, tedy se sbírkovými předměty. Jako lehké podpoření jsou technologie OK, ale postavit na tom celou expozici, nebo nedej bože pracovat s tím když nevím co chci technologií říct, je cesta do pekla.

Během celé konference běžel (a furt běží) výzkum youFIRST. Což je experiment spojující umělou inteligenci a umění. Vyzkoušet na vlastní obličej si ho můžete tady.

Mega velkej like jde za cateringem a vůbec do guest service. Protože to je jedno z mých nejdůležitějších měřítek, tak se to velmi výrazně počítá.Celou dobu jsem si připadala jako princezna.

No a závěrem snad přidám jenom to na co všichni čekáte. Video z konference je tady:

A zhruba od 9:11:20 mluvím já. Neslyšela jsem to, neviděla jsem to, dejte vědět jaká jsem byla. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *