Svatba na hradě – Co na sebe?

Nemůžu si odpustit seriál o svatbách na památkových objektech, bez jednoho dílu o svatebních šatech. Nemůžu. Historickou módu miluju, přestože nejsem bůhvíjaká švadlena, tak se snažím sama šít historické historizující kostýmy a následně v nich fakt ráda chodím. Proto se dnes budeme bavit o historické módě, jako super alternativě ke klasické šlehačce.

Předně – je naprosto jedno jaké šaty si která nevěsta vybere, pokud to jsou ty ONY, jedny jediné, pravě šaty. Maminka, sestra a nejlepší kamarádka ať si nechají svoje komentáře pro sebe, teď jde jenom o nevěstu. 
Hrady a zámky snesou všechno. Už jsem viděla holky v klasických šlehačkách z půjčovny, v elegantních róbách na míru, v šatičkách ve stylu 50. let. Snesou vše, především když se hezky sladí se zbytkem dekorací a ženichem. 
Ale co s nevěstami, které by rády dohnaly to ladění ještě o úroveň výš?
Takové nevěsty se můžou inspirovat třeba reálnou historií.
Třeba v gotice.
Na začátek je gotika a gotika. Tohle nemá být o alternativní punk-rockové módě tolik populární mezi středoškolačkami na začátku tisíciletí (Been there, seen it!).
Gotická móda je ohraničená obdobím 12.-15. století, přibližně. Je důležité mít na paměti, že se v jednotlivých zemích střídaly nejrůznější vlivy, a že zatímco někde vrcholila gotika, někde už nastupovaly renesanční vlivy.
Z materiálů převládá samet, přírodní látky jako len, vlna, hedvábí. Zdobí se výšivkou, kožešinou, lemováním, přidávají se vsadky ze zdobených látek, šperky jsou jednodušší (třeba řetězy).

Střihy kopírují siluetu. Šaty jsou dlouhé až na zem, často i delší do vlečky. Rukávy mohou být takové ty klasické pohádkové rozšířené, často jsou ale klasicky úzké, dlouhé až k zápěstí. Zdůrazňuje se pas, nejčastěji použitím pásů. Výstřih bývá překvapivě hluboký, vypodložený ozdobnými látkami.
A protože jeden obraz je za tisíc slov, tak:

Sice mázlá, ale jsem to já, cca v roce 2012 v burgundské gotice. Podobnými šaty jsem se nechala velmi volně inspirovat u svých vlastních svatebních šatů. A je to jak jsem psala výš, hluboký vypodložený výstřih, úzké dlouhé rukávy, pas trochu výš a zdůrazněný a závěrem široká a dlouhatananánská sukně.
Kromě burgundské módy asi všichni z nejrůznějších historizujících historických akcí znáte podobné šaty:

U těch je přes spodní šaty přetažená hodně ozdobná svrchní vrstva, která je volnější než silueta, často hluboce vykrojená na bocích a bez rukávů, aby průstřihy byly vidět spodní šaty. Doplňuje se řetězy v pase, nebo na bocích.

Moje svatební šaty byly inspirované prvním případem a vypadaly takhle:

Délka zhruba ke kotníkům, abych se nezabila (protože to já umím i na rovině). Bílé hedvábí (historická akurátnost, která by vyžadovala samet ustoupila pětatřicetistupňovým vedrům) s modrou krajkou, ze které byly ušité rukávy a krajka byla našitá i na předním díle, aby simulovala vsazený ozdobný klín ve výstřihu a trochu i zdobný svrchní šat. Díky tomu, že se použil lehoulinký materiál šaty více splývaly a nedržely tolik pevnější tvar sukně, jak by se stalo u sametu.

Gotika zná a využívá závoje i v běžném odívání, takže na svatbu už je to víceméně povinnost. Já jsem sehnala nejlacinější závoj do hřebínku v délce 2 metry na Aliexpressu a pošila ho aplikacemi, které jsem vyřezala z krajky, tak aby se stejný motiv opakoval i na šatech i na krajce. Šaty mi jinak ušila moje báječná Libuška z Buchlova.
(Když už mluvíme o historické akurátnosti, tak kytice v gotice jsou spíš vyhnané do výšky, opakuje se totéž co u architektury, používají se hodně vysoké a štíhlé květiny jako jsou lilie a kaly. Ale já ráda pivoňky a břečťan.)

Renesance
Wikipedie tvrdí, že renesance trvá od 14. do 17. století. Já bych začátek posunula trochu blíž do současnosti, cca do přelomu 15. a 16. století, ale zase – různě ve světě, různě začíná.
Materiály pořád pracují s tím co známe, ale více se používají hedvábné látky, hodně brokáty, samety jsou samozřejmostí. Zdobení je promakanější. Výšivky pracnější, šperky propletenější, zdobí se víc a víc. Šperky se také často upravují pro jednotlivé příležitosti – na jeden večer máte kolem krku ohromný řetěz, na druhý večer ho rozeberete a několik jeho oček si připnete jako brožku. Zdobení je prostě jedno velký téma.

Renesance už je sešněrovaná. Korzety tvarují postavu, ovšem ne tak jak bychom řekli dnes. Trendy jsou tzv. plastrony, tedy korzety, které z horní části těla vytvoří řekněme trojúhelník. Sice perfektně stáhnout pas, ale taky prsa a jakékoliv křivky, které tělo snad nedejbože má. Výstřih se posouvá maličko nahoru, pod šaty se nosí zdobené košile, které vyčuhují ve výstřihu a v rukávech. Hodně se pracuje s průstřihy, na horní části šatů, kudy také košile bývá vidět.
Sukně jsou pořád dlouhé, teď už nabírané a často rozdělené vepředu na horní sukni a zdobenou spodní sukni, která je vidět rozparkem vepředu (tohle baroko dotáhlo k dokonalosti).

Pro ilustraci předkládám fotku, stejně mázlou, neb je taktéž z roku 2012, ze stejné akce na Oravském hradě, ale tentokrát na ní nejsem já, ale kamarádka Jana. I se šlechticem.

Princezny na tenhle odstavec čekaly dlouho, ale dočkaly se, protože na řadě je baroko a rokoko. 17.-18. století ve většině evropských zemí. Doba Krále slunce, ale taky Marie Antoinetty, Marie Terezie a ukončená Velkou francouzskou revolucí a nástupem napoleonského empíru. 
Baroko a rokoko jsou ty nejprinceznovatější styly jaké vám můžu nabídnout. Má to všechno, co vyžaduje většina současných nevěst. Barokní šaty jsou velké, pohádkové, zdobené, načančané, pokud jsou správně ušité dělají krásnou siluetu a pokud jsou ušité s ohledem na dnešní dobu, tak se v nich dá i pobýt. 
Materiály už jsou ty nejdražší a nejlepší. Hedvábí, brokáty, výšivky zlatými a stříbrnými nitkami. Kvalitní krajkářská práce a šperkařina. I barevné spektrum se díky novým technologiím výrazně rozšiřuje. 
Baroko miluje široké boky, takže sukně podkládá až nekřesťanské množství spodniček, košilí a dalších spodniček. A to se nebudeme bavit o krinolínách a honzíkách, to nikdo na svatbě nechce. 
Výstřihy jsou hluboké, rukávy kratší a nabrané. Znovu se pracuje s vykukujícímu lemy košil ve výstřihu a prostřiženou sukní ze které je vidět zdobená spodní vrstva. Šaty se vrství a nabírají, používají se kombinace materiálů.
Pokud chcete barokní šaty mám jednu velkou prosbu – vybodněte se na „obruče“ které mají simulovat krinolínu. Málokdo to umí ušít tak, aby šaty s krinolínou vypadaly dobře a obruče nečouhaly. Pokud objem, tak se soustřeďte na vrstvení látky, různé sklady a nabírání a mnoho, hodně moc, nejvíc spodniček. U baroka platí, že nemůžete dělat střízlivé baroko. Když už tak pořádně, kdekoliv se pokusíte ubrat, aby to „nebylo moc“ skončíte s tím, že to bude vypadat prostě blbě. Barokní šaty mají být velké a přeplácané. Honosné a luxusní, to ano, ale přeplácané. 
A protože barokním oblečením zatím ještě pořádně nevládnu, tak přikládám odkaz na sbírku šlechtické módy 18. století v Metropolitním muzeu v New Yorku, kde je inspirace a inspirace. 

No a aby byla svatební noc řádně peprná zvažte ještě stylové prádélko.

13 komentářů u „Svatba na hradě – Co na sebe?

  1. Teda ty tvé šaty, to je pokoukání! Čtu článek na mobilu a určitě si ho znova najdu ještě na počítači, abych se mohla pořádně pokochat. 🙂

  2. Teda ty tvé šaty, to je pokoukání! Čtu článek na mobilu a určitě si ho znova najdu ještě na počítači, abych se mohla pořádně pokochat. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek