Úterý Dneska jsem se vracela do práce přes Prahu. Po včerejších promocích mě čekalo vstávání ve tři, sbalení se a ve čtyři maminka, která mě dovezla do Prahy na autobus. Vzbudil mě přesně ve čtyři telefonát od maminky, že stojí před domem. Naházela jsem na sebe hadry, do batohu svetry a vyrazily jsme na cestu […]
Promoce
Neděle stála za to! Cesta autobusem byla podle očekávání peklo, způsobené nejenom mojí nevolností (vážně ty začátky kolem Strakonic nejsou nic pro můj žaludek), ale taky vychováním stevardky Veroniky. Já chápu, že ta práce je vopruz, ale holka nemůžeš komentovat cestující, zvlášť když tě půlka autobusu slyší, kapiš?A taky nechci vědět, že další řidič Venca […]
Žitava
Dobře, Žitava mě na první pohled neuchvátila. Ale na druhý pohled to byla pecka. Malé městečko, těsně za hranicemi, v oblasti Dolní Lužice, která kdysi co? Kdysi patřila českému království. Zprvu je to fakt škaredé, vybydlené město, které nemá co nabídnout. Na druhý pohled to je paráda. My jsme v Žitavě navštívili dvě muzea – […]
O nemravných důchodcích, skenu a Kinedrylu
PátekJeště pořád je mi zima. Přišla jsem na to, že moje spolubydlící kurátorka mě sice večer nechá zatopit, ale pak počká až usnu, topení vypne a ještě větrá. Pročež se budím na Sibiři. Zima přichází, dostává úplně nový rozměr.Ráno jdu na pokladnu, kde mi v deset přijde šefová sdělit, že kurátorka, která má dnes provázet […]
O dětech vychovaných i nevychovaných a konci
Úterý Dneska si přesčas odmakám hned z rána. Je třeba přijít dřív, protože máme objednané dvě třídy na edukační program v zahradách. A podle většiny zápisků to sice vypadá, že jsem pokladní, ale skutečně jsem najatá jako edukátorka. To znamená, že haranti jsou moje starost. Ráno je třeba nachystat pomůcky, oprášit průběh a lituju jenom […]
Muzeum v Ústí nad Labem
Nezapomněla jsem ani na pokračování hrůzných historek z exkurze. Zatímco jsme přejížděli mezi Duchcovem a Osekem, klimbala jsem, stále sjetá pilulkami na autobusovou nevolnost. Probudilo mě, až nevybíravé drcnutí mých spolužáků, že prý jsme v Ústí. Vůbec jsem netušila kde to jsem, sbalila jsem do batůžku pitíčko, bundu, kdyby byla zima, peněženku, kdyby měli jednorožce […]
O euforii a návalech
SobotaBolí mě hlavička. Jako hodně. Vlastně jsem ještě nevystřízlivěla. Ve čtvrtek jsem pila, včera jsem se z vlakáče zastavila na kofolu, ale to jsem netušila, že v mé oblíbené vimperské hospodě slaví kamarád narozeniny. Ojojoj, to bolelo. On totiž i barman jinak rozlívá panáky, když je otevřený účet. Rozlívá je rozhodně rychleji. A mě je […]
„Dobrý den, já jsem magistra umění.“
Nebudu zastírat, že ten titulek zcela shrnuje obsah článku. Pravidelní čtenáři, ale i ti nepravidelní, toho si nešlo nevšimnout, zaznamenali, že jsem měla v září dělat státnice. Na JAMU. Státní závěrečnou zkoušku na oboru Divadelní manažerství – Producentství, magisterský stupeň studia. V neděli jsem si sbalila batůžek, notebook a s těžkým srdcem vyjela k domovu. […]
O tom, jak jsem měla radost, o dobrých mravech a Císařovně pokladny
Pátek Kdyby se mi chtělo, jako se mi nechce, bylo by na světě krásně a jednorožci. Včera jsem nemohla usnout, dneska nemohla vstát a do toho mi moje spolubydlící setrvale ráno větrá, za což nejspíš půjdu do vězení (rozuměj, až ji zabiju). Mám dnes provádět, potřebuju dohnat práci ještě za středu, kdy jsem měla zpracovávat […]
O němčině, podlahách a vizitkách
Úterý Dneska jsme pořád ještě samy a opuštěné. Vedení má dovolenou, tak máme celý zámek pro sebe. Já mám teda zodpovědnost větší prý, což ve své podstatě vůbec neznamená, že si můžu sedět a houpat se na židli a komandovat všechny kolem (běžně zažitá představa zámecké paní), ale makám jako vždycky a v případě, že […]