Památky mě baví

Památky, muzea, management a marketing kultury, blog

Deníček průvodkyně

Bestiář návštěvníků

admin
Provádím už šest let. Základní předpoklad pro práci průvodce je jistá vášeň pro pozorování podivných osob z nichž se skládá lidská společnost. Pomiňme fakt, že většina průvodců je taky sbírka prazvláštních existencí. Dnes se budeme věnovat návštěvníkům. Dík populárním knihám kastelána Bočka se už i mezi širokou veřejnost rozšířil pojem mufloni.
To je obecné pojmenování pro tupé stádo jedinců, kteří s uštvaným pohledem prosí o ránu z milosti. Jenže dneska si představíme nejrůznější jemné poddruhy a nuance v dělení širokého spektra návštěvníků, tak jak jsem ho já a mí kolegové vypozorovala.
Připravení? Jdeme na to.
Prvně se zaměříme na ty návštěvníky, které každý průvodce vidí rád:
Slušňák obecný
Slušňák obecný je v dnešní době ohrožený druh. Slušňák ví, jak pozdravit, poprosit a poděkovat. Taky ví, jak formulovat otázku, když se chce na něco zeptat. Slušňák obvykle neodhazuje na nádvoří nedopalky a obaly od bonbonů. Slušňák totiž vidí, že dva metry od něj je popelnice a nestydí se ji použít. Slušňák si udělá očko hned u pokladní, na kterou na rozdíl od většiny návštěvníků neřve. Taky chápe, že informační cedule mu poskytnou všechny informace, které potřebuje vědět a tak jde za pokladní ji připraven a neptá se jí: „Tak co paninko, jak to tady máme?“
Vizitkář poctivý
Jistě to znáte, turistický deníček, do kterého se dají lepit turistické vizitky. Někteří si je kupují po internetu, aniž by na danné místo kdy zavítali, protože oni „to vidět nepotřebujou, jenom si to chtějí nalepit“. Vizitkář poctivý si ale deníček koupil především proto, aby měl přehled, kde všude už byl. Vizitkáře poznáte snadno. Většinou má sebou foťák a přídavnou kartu a prohlídku potichoučku komentuje slovy „A na Pernštejně to mají jinak.“, dlužno dodat, že komentuje tak aby nerušil průvodce, kterého chová ve velké úctě.
Zapálený návštěvník
Často splývá s Vizitkářem poctivým. Zapálený návštěvník přichází jako jednotlivec i ve skupině. Je ovšem nutno říci, že větší počet Zapálených návštěvníků ve skupině je extrémně vzácný. Daleko častěji bývá Zapálený návštěvník vyvažován hromadou Návštěvníků znuděných.
Zapálený návštěvník dokáže správně seřadit gotiku, renesanci a baroko. Ví, ve kterém století se odehrála třicetiletá válka. Nepřipravený průvodce konfrontovaný Zapálenýmm návštěvníkem může shořet jako papír.
Historik amatér
Záleží na poddruhu, ale obecně se má za to, že Historik amatér je vždy příjemným návštěvníkem. Někteří Historici amatéři projevují škodolibý sklon ponižovat průvodce.
Historik amatér, stejně jako Zapálený návštěvník, ví jak šly za sebou fotika, renesance a baroko a kdy proběhla třicetiletá válka. Narozdíl od něj ale i ví, co večeřeli švédští generálové den předtím než oblehli Brno a jakou barvu podvlékaček nejraději Ludvík XIV.. Při správném zacházení a opatrné manipulaci s výkladem se dá zažít s Historikem amatérem moc zajímavá prohlídka.
Hell´s Angels
Motorkářské gangy obecně. Vyyskytují se na památkách poblíž rychlých silnic. Přicházejí v párech, menších skupinkách i ve velkých tlupách. Pokladní je nesnášejí, protože si na pokladně odkládají přilby, polstrované bundy a svlékají co nejvíce ochranných vrstev. (Pozn. Do papučí se nevejdou kvůli motorkářským botám!)
Mají fascinující smysl pro humor a pokud se vyskytují ve větší tlupě poskytující jim oporu a přirozené prostředí, stávají se odvážnějšími a více interaktují s průvodcem.
Cizinci
Většinou nervózně žmoulají cizojazyčné texty a rozhlížejí se kolem sebe. Poměr cena-výkon jim na českých památkách přijde udivující. Jsou zvyklí na mnohem méně zachovalé objekty s levným vstupným, nebo naopak na plně zrekonstruované, vybavené objekty, kde se výše vstupného šplhá do nebeských výšin. Svoje nadšení věšinou dávají patřičně najevo. Ví, že dýško není sprosté slovo. Cizinec je naprosto blahem bez sebe, pokud průvodce alespoň koktá jeho rodným jazykem a může mu tak dovysvětlit některé záležitosti, které z textů nejsou úplně jasné.
Důchodci organizovaní
Důchodci organizovaní přijíždějí autobusem, většinou předem objednáni. Přijíždějí brzy ráno, nebo naopak pozdě odpoledne. Musejí totiž během jednoho dne stihnout Buchlov, Buchlovice, Modrou i Velehrad a zastavit někde na oběd.
Důchodci jsou většinou nenáročná a vděčná stvoření, kterým k absolutní spokojenosti stačí, když průvodce mluví dost nahlas a pomalu. Důchodce má dos volného času a velice často ho tráví studiem. Někteří Důchodci organizovaní proto v sobě kombinují i vlastnosti Historika amatéra. Důchodce organizované také nejvíce zajímá co průvodce studuje, zda má chlapce/dívku a jestli ho neotravuje chodit po hradě „s takovýma starobama“. Průvodce také často titulují pane kasteláne/paní kastelánko, což příjemně lechtá ego.
Hlavní kategorie bychom měli. Pochopitelně existuje mnoho variací a poddruhů, které některé pozitivní vlastnosti prohlubují, či naopak kkombinují s negativními. Na ty se zaměříme teď, a připravte se, tohle bude dlouhé čtení:
Návštěvník znuděný
Návštěvník znuděný je na hradě očividně nedobrovolně. Většinou přijel ve společnosti Zapáleného návštěvníka, může to být manžel, manželka, či celá rodinka. Návštěvník znuděný po celou prohlídku dává najevo, že na ní nechce být. Kouká před sebe, či do mobilu. Dotazy nemívá a pokud ano, tak pouze Kdy už bude konec? a Kde je tady bufet?. Návštěvník znuděný je nejméně problematický ze všech neoblíbených druhů muflonů. Většinou je tichý a vyčkává na konec prohlídky. 
 
Rodič udřený
Období hnízdnění Rodiče udřeného prakticky nekončí. Alespoň na první pohled. Stále je obklopen skupinkou více, či méně rozjívených mladých, které bylo třeba vyvést z nory, aby ji nerozebrali na kousky. Rodič udřený vychází z chybné premisy, že na hradě se o dětičky bude hodinu starat někdo jiný. Rodič udřený často postrádá sebereflexi a na dvouhodinovou prohlídku bere i půlroční kojence, se slovy: „Oni to vydrží.“ Nevydrží. Rodič udřený pak bývá často vykázán z prohlídky, protože si neumí potomstvo zkrotit a toto huláká a běhá po prohlídkové trase, bez možnosti zklidnění.
Rodič udený má zvláštní poddruh a tím je Matka nezávislá. Projevuje se hlavně módním vzhledem a filosofií, že dítě její život ani trochu nezmění. Matka nezávislá zná svoje práva a potřeby, které nemíní podřizovat potřebám dítěte. Pokud je například vykázána z prohlídky, protože dítě křičí a ruší ostatní platííc návštěvníky, Matka nezávislá často sepíše stížnost na nevychovaného průvodce, který ji i její hladové, nepřebalené, plačící dítě, požádal aby nerušili ostatní.
Spratek nevycválaný
Á propos, děti. Zvláštní kategorií dětských návštěvníků je spratek nevycválaný. Často pordukt výchovy Matek nezávislých. Spratek nevycválaný je „osobnost“. Byl vychován ve víře, že je pupek světa a může si dělat co chce. Spratek nevycválaný i přes opakované zákazy sahá na nábytek, otírá bundičkou historické omítky a posedává po truhlách z patnáctého století, do kterých následně kope. Pokud jej průvodce napomene, následují dvě reakce. Rodiče se stydí a dělají, že dotyčné dítě neznají a že k nim nepatří a Spratek si tedy nadále dělá co chce. Nebo jsou rodičče na svého samorosta natolik pyšní, že seřvou průvodce, aby jim nekazil výchovu k osobnosti svými neustálými příkazy.
Historik amatér – ponižovač
Již bylo zmíněno, že Historik amatér je na prohlídce vesměs příjemným elementem. Poddruh Historik amatér – ponižovač chodí na prohlídky pouze aby dokázal průvodci a ostatním návštěvníklm, že on ví víc. Starší průvodci rychle Ponižovače odhalí a jeho poznámky a monology kvitují pokýváním hlavou a souhlasem, byť je pravda na jejich straně. Jiná obrana není. Mladší a nezkušení průvodci se snaží Ponižovači oponovat a vysvětlovat. To má za následek zbrunátnění Historika amatéra – ponižovače a větší kadenci urážlivých poznámek z jeho strany. Historik amatér – ponižovač vyžaduje nejopatrnější zacházení!
Důchodce nerudný
Inu, není každý jako Babička Boženy Němcové. Kategorie Důchodce nerudný v sobě zahrnuje zejména jedince přijíždějící samostatně, nebo nejvýše v páru. Důchodce nerudný bývá rozladěn z principu. Nevolají mu vnoučata a příspěvek na bydlení se zase snížil, takže je třeba také někomu otrávit den. Při správném zacházení je možné náladu Důchodce nerudného trochu vylepšit a tak jej získat na svou stranu. Zvláštním poddruhem Důchodce nerudného je Zarytý socialista, který neustále lamentuje a vzpomíná jak za minulého režimu bylo lépe. I ty hrady byly lepší. A svatováclavská koruna zářivější. A nestálo to tolik peněz.
Okusovači
Nenáviděná skupinka. Snad žádný průvodce je nemá rád. Okusovači jsou vesměs mladé páry, které využívají romantickou kulisu starobylých hradů k projevům vzájemné náklonnosti. Zakousnou se do sebe na začátku prohlídky a přestanou se oslintávat na jejím konci. Nejhorší je, pokud jsou na prohlídce sami. Průvodce tvoří pouze jakousi zvukovou kulisu pro jejich výměnu slin a je to velice velice velice trapné. Podíl okusovačů v populaci s rostoucím věkem klesá, ale je možné, ve vzácných případech pozorovat i Okusovače vyššího věku.
Konspirátor nevěřící
Konspirátor nevěřící má typický hlasový projev charakterizovaný nejčastěji: „V Epoše psali, že…“, či „Tak kde tu byli ti templáři/ilumináti/satanisti/krvesmilci?“ „A na tom obraze je ukryté tajné znamení pokladu?“ „Jsem slyšel, že…“ Hledači duchů, pokladů a legend, mysleje i sobě, že jsou druhý Indiana Jones, dokážou otrávit den. Není možné jim vysvětlit základní historická fakta (jakože tady templáři nikdy nebyli!), protože v Epoše psali něco jiného. Je možné si z nich dělat opatrně legraci, což stmeluje skupinu, zejména pokud jsou v ní Zapálení návštěvníci a Historici amatéři.
Čecháček stěžovací
Ikdyby bylo vstupné zadarmo a průvodkyně vypadala jako Megan Fox a v hlavě nosila encyklopedii Britannica, tak se Čecháčkovi stěžovacímu něco líbit nebude. Nejčastěji stížnosti padají na vrub vstupného, které je moc vysoké, moc nízké, minule ho neplatili a tak podobně. Čecháček si také často stěžuje na kvalitu piva v místním bufetu a na instalovanou expozici. S tímto typem návštěvníka není možné nic moc dělat, pouze mu dát zapravdu. Pozitivním rysem Čecháčka stěžovacího je fakt, že si málokdy stěžuje oficiální cestou.
Potížista oficiální
Narozdíl od Čecháčka stěžovacího, neštve Potížistu oficálního taková trivialita jako je teplý pivo a vysoké vstupné. Potížista oficiální jde cíleně po věcech, nad kterými Čecháček mávne rukou. Průvodkyně se nepředstavila – pošleme stížnost. Nedostal jsem se na prohlídku v jednu, protože bylo plno – pošleme stížnost. Přijeli jsme v pondělí a bylo zavřeno – pošleme stížnost. Problém s Potíistou oficiální je v tom, že své stížnosti posílá e-mailem a často i na vyšší místa, takže se tyto pak musejí evidovat a řešit. Co na tom, že jsou to často triviality. Potížista svoje splnil a zaškodil.
Buran nevychovaný
V opozitu k Slušňákovi obecnému můžeme konstatovat, že počet Buranů nevychovaných v populaci roste. Nezdraví, nepoprosí, základní slušní mezilidská interakce je jim cizí. Muži Burani v letních měsících zahazují trička a košile a hrdě vystavují své nabobtnalé pupky, předstíraje, že se jedná o namlouvací rituál. Samičky druhu Buran nevychovaný se v letních měsících pohybují po památkách pouze v opalovacích plavkách.
Buran je přesvědčen, že když zaplatil vstupné může všechno. Většina průvodců kvituje přítomnost Burana nevychovaného na prohlídce opovržením a snaží se předstírat, že je nevidí.
Spratkárny
Spratkárny jsou souhrnným označením pro školní výlety, které se na památkách kumulují především v jarních měsících, například květnu. Děti bývají často poznamenány liberální výchovou k osobnostem a teplé počasí jim vlévá do žil novou energii, pročež je nemožné udržet je v lavicích. Unavení učitelé proto volí návštěvu památky, či muzea jako příjemnou kratochvíli, kde budou děti aspoň na hodinu cizí problém. Spratkárny se v drtivé většině skládají z hlučných, rádobyvtipných, neovladatelných harantů, které kompenzují alespoň dva tři hodní žáci. Záleží pouze na věku konkrétní skupiny a osobnosti průvodce, zda se prohlídka zvrhne v katastrofu.
Se spratkárnami je spjatý poddruh Učitelka nestaravá, která je z celoroční péče o malé Satany tak vyčerpaná, že naproto rezignuje, na svou funkci dohližitele a opatrovatele a na hodinu, kterou trvá prohlídka, se zdejchne na kafíčko do bufetu. 
 
Všudybyl rýpavý
Všudybyl rýpavý již všude byl a všechno zná. Potykal si s Karlem IV., viděl koně zvracet a trolejbus couvat, objevil bájnou Atlantidu a opravil chyby v Bibli Kralické. Taky vymyslel ohýbačku na rohlíky, jejíž patent pak prodal Henrymu Fordovi, který z ní vyrobil auto.
Všudybyl rýpavý je ještě o stupeň otravnější než Historik amatér – ponižovač. U toho alespoň víte na čem jste. Historik amatér má navíc své tvrzení často podložené pilným studiem.
Všudybyl rýpavý studoval maximálně wikipedii a svobodneforum.cz. Vše je špatně, on už viděl lepší a průvodce to taky říká jinak, než neautorizovaný zdroj na wikině. Nejlepší ponechat jeho osudu a dále se jeho teoriemi nezabývat.
Osahávač neposlušný
Nerespektuje základní pravidlo návštěvního řádu – Na nic nesahat. I přes zvláštní osobně věnované vysvětlení, že zákaz dotýkání je zde, kvůli ochraně předmětů, jejichž stav často není nejlepší a není třeba jej zhoršovat působením potu a kyselin a všech chemikálií, které dotyčný na dlaních má, si stejně sáhne. Protože on může. On si nedá nic přikazovat. A stejně si to průvodce vymyslel. Toho bohdá nebude, aby jedno pohlazení poničilo osm set let staré šaty. Jejda, teď jsem do toho utřel tu zmrzku.
Telefonista důležitý
Je jistě možné, že je to lékař na příslužbě. Ikdyž ten by si asi těžko vyrazil jen tak na hrad. Na prohlídkách zásadně i přes upozornění telefon nevypíná. Jeho hovory jsou totiž příliš důležité na to, aby byly ignorovány. A hlasovou schránku se ještě nenaučil používat. Takže nejenom, že nevypne zvonění. Telefonista důležitý tvonící mobil i zvedne a hovor si vyřídí. Jedinou možnou obranou je pozastavit prohlídku a čekat, až se Telefonista vykecá. Občas to pomůže a on se zastydí, ale občas taky ne.
Tolik k základním typům návštěvníků na památkách. Jistě je jich více, jistě by se některé druhy daly rozvádět do nejmenšch podrobností. Každý průvodce má v sobě někde hluboko zkódovanou databanku takových podivných existencí a postupně si k nim přidává další a další poznámky. Jako když děláte bestiář. Jak jednotlivé druhy objevujete, tak je popisujete, přidáváte charakteristiky a jak s nimi nejlépe zacházet a vyjít.
Ikdyž s některými nevyjdete ani kdybyste se rozkrájeli.

131 komentářů u „Bestiář návštěvníků“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek