Památky mě baví

Památky, muzea, management a marketing kultury, blog

Deníček průvodkyně

O koncertě, rande a pořád ještě tabulkách

admin
Pátek
Dodělala jsem podělanou tabulku skla. Konečně. Jako na potvoru alezrovna dneska není průvodce, jenom já, cožznamená, že kdyby šla prohlídka, tak ji musím odvést. Taky jdou. V 11:00. ve 12:00, ve 13:00 a ve 14:00. Maximum jsou čtyři lidi. Nejlepší je za mě prohlídka horního zámku v jednu. Je na ní jenom jeden pán, který jak sám říká je turista začátečník a všechno ho zajímá a všechno chce vědět, aby na další hrady jel vybaven a připraven.
V mezičase se mi ho podaří naočkovat na návštěvu Veveří a Buchlova, do Brna prý jede příští týden.
Přesně s koncem pracovní doby dodělám i sklo a zítra na mě čeká knihtisk. Taky je potřeba zaevidovat. Večer je na nádvoří koncert místního dechového orchestru při vimperské ZUŠce. Někteří hornisti jsou fešáci (předpokládám, že to byl pan učitel, protože mocný vous neodpovídal pubertálnímu studentu základní umělecké školy), hrají pochody i Michaela Jacksona.
Krásně jim k tomu přidupávají mažoretky a dvakrát se objevila i místní šermířská skupina. Ke skupině snad jedinou poznámku, očividně razí techniku Mocné zaryčení, polovina úspěchu!
Sobota
Ráno zahajuju procházkou kolem areálu a po nádvořích. Neprocházím se jen tak halabala, ale sbírám odpadky po včerejším koncertě, překvapivě jich není tolik. A pak hezky do kanclíku a přepisovat knihtisk.
Jestli jsem si stěžovala na přepisy skla, tak teď beru zpět. Knihtisku je sice míň, ale zdrojová tabulka není v přehledném souboru, alébrž v papírové podobě na mém stole. Takže přepisuju jako o život.
Navíc mi k některým chybí obrázky. Takže popadni foťák a do expozice fotit, Ančo.
Vysvobozením je požární školení. Jaké známe hasičáky, jak hasíme a nakonec nalít naftu do kovové piskly a zapálit. Konečně! Konečně jsem si to zkusila. Musím uznat, že zas taková paráda to není a prášek do hasičáku mi moc nechutná.
 
První pomoc by byla rozhodně zábavnější, však taky navazuje o pár minutek později. Vzhledem k tomu, že mám kurzy první pomoci zmáknuté tak jsem po chvilce vyslaná na pokladnu, abych hlídala muflony.
Je mi to líto hlavně proto, že se z přednáškové místnosti ozývají výbuchy smíchu, takže asi sranda. Ale při pozorování některých kolegů u cvičného panáka, si nejsem jistá, jestli bych radši nezůstala mrtvá, než zmrzačená a mrtvá.
Neděle
Neděle je od slova nedělat, takže jdu do práce. A na pokladnu. Půl dne investuju do diplomek a půl dne do tabulek. Vlastně dělám tabulky pořád, jenom jedny mě štvou míň než ty druhé.
Těším se ale na večer, včera se můj muž rozhodl, že přijede. Tak se těším. Slíbil večeři, slíbil film, slíbil mi prostě hezký večer.

133 komentářů u „O koncertě, rande a pořád ještě tabulkách“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek